Tma

Je tma.

Je tma, ty ležíš v posteli

a posloucháš dopadající kapky deště

na rezavou plechovou střechu.

Je tma a ty se díváš skrz špinavé okno

na oblohu bez hvězd,

kterou občas projede blesk.

Je tma a ty počítáš jaká doba uplyne

od záblesku až po ohlušující ránu,

která učiní otřes ve tvém nitru.

Je tma a ty víš, že už je to blízko,

víš, že za chvíli vyjde slunce.

Je tma, ty přemýšlíš

o tom co tě čeká tento den

a rovnáš si v hlavě myšlenky.

Je tma a ty se bojíš svítání.