autobiografický román

 V práci zavedli nová úsporná opatření ke snižování nákladů. Aby se ušetřilo za uklízečky a podlahové saponáty, generální ředitel nařídil chodit v práci po rukou. Na školení zaměstnanců tomuto artistickému kousku sehnali vysloužilého klauna až z kolumbijské Bogoty. Každý den ho přivážel z latinské Ameriky letecký speciál, jelikož dle tamní tradice, pokud není muž přes noc se svou rodinou, zle ho potrestají všemocní duchové. Protože jsme měli ruce špinavé od neuklizené podlahy, dostali jsme nařízení psát na počítači bosýma nohama. Díky důmyslnému systému zrcátek jsme mohli pohodlně stát na rukou a přesto jsme viděli na monitor. Práce ale nešla tak rychle, jak by si vedení představovalo - naše softwarové produkty převálcovala konkurence. Zaměstnance propustili. Já nyní pobývám na Karlově mostě, před sebou klobouk, a předvádím cirkusové dovednosti západním turistům. Kolumbijský klaun byl z vyhazovu poněkud deprimován, domů se vrátil až druhý den a tam zjistil, že mu všechny děti zemřely na černý kašel, tyfus a zarděnky a manželka na lepru. Zařídil pohřeb a přihlásil se na místní úřad práce.

---