VÍKENDOVÝ SURREALISMUS

I když to tak nevypadá je v tom utajený smysl

Asi si odbarvím oči na bloňďato.
A těch much!
Musela jsem jich spolykat už tisíce.
Rty s příchutí nikotinu
vábí ztracené lovce k jejich uchvácení
nudná rozmluva o filozofii rty nebaví.
BLIK!
Záblesk korálkového oka.
Potkan kouká na mě,
já koukám na potkana.
Víme jaké je to být krysou.
Pak se zvedne a jde domů.
Co je to za zkažený svět,
kde pobíhají malé holčičky s noži v rukou?
Proč už jim někdo nedal plamenomet?
Utíkala jsem,
ztracena v lese z cihel
sledujíce běhy jejich,
o čemž někteří mohou pochybovat
a když jsem je dohonila řekli mi:
" když ty šeříky rozdrtíš, budou líp voňet"
Bože, a tyhle blbý vtipy...
...otázka...
...proč se jim směju.
Slunce se stydlivě skrývá
před leskem šperků
za listy povadlého břečťanu.
Socha koně,
se stínem koně
se stínem doby
se stínem krásy
...budu o tom přemýšlet...
Co jsem to chtěla říct?
Asi vás mám přece jen ráda

---