Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAž sedmdesát devět květů roztrhá dvě skály
Autor
Tristram
Už jsem zapomněl že jsem to napsal..
21.4.2004
Až sedmdesát devět květů roztrhá dvě skály
Až sedmdesát devět květů,
až devatenáct strhlých koní,
dvacet čtyři panen světu,
pod koleny slzy zvoní.
Až poletujíc dají něhu,
do budoucna ponechají,
dvacet čtyři hodin světu,
pod chodidly polechtají.
Až přistanou tak zacinkají,
dostane se ženám klidu,
způsobí že ledy tají,
pod okrajem sedmi divů.
Vpluje sedm srdcí do tmy
padesát dva malých lodí,
pod plachtami vodní pěna,
v podpalubí mrtvá žena,
a ve vlasech má zapletený,
malý kousek, rudé látky..
Vpluje sedm srdcí do tmy,
jedno svěří chmurné sny,
zvíří s nimi letmé stíny,
pod tmou noci, krajem duše,
tak jak zpívá Palavuše,
nepohltí duši moji,
dokud jsou mé hříchy svoji,
na palubě pod větvemi,
v rychlé bouři, bez plachtoví,
narážejíc v tmavé skály,
útes vpravo druhý-střet!
narazil jsem, rychle, vpřed!