Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nejistá

17. 06. 2004
1
0
2342

je potřeba k tomu něco říkat...?

Nevím co k Tobě cítím

a Ty zase nevíš co Ty ke mně

akorát tuším že je vše nejisté

a to co jistě vím je

že má ruka v Tvé

vězela tak pevně

a neměl jsi mě nikdy pustit

třeba to bylo naposled

třeba ne ale co když ano

bojím se a přemýšlím o všem

přemýšlím že je mi všechno jedno

kromě Tebe všechno na světě

jsi jenom Ty a za Tebou dlouho nic

jsme jen my dva a jsme nejspíš

nejspíš...

co nejspíš...

nevím

 ale asi

Tě

miluji...
Silvita
17. 01. 2005
Dát tip
hodně piš, ... to ti moc pomůže!!

Silvita
17. 01. 2005
Dát tip
Domeska, Rose_Madder: jde o to mít to správný v sobě, nějakou bolest, která vyzní na papíře .... jinak je to moc laciný .... a Snivko: o bolesti jsem toho už napsala:) a masochistka teda nejsem:)

domeska
18. 06. 2004
Dát tip
zmatek se da popsat i barviteji .-))) ... ale fajny

Rowenna
18. 06. 2004
Dát tip
Je to takový bolavý výdech zamilované dušičky. Užívej si i to trápení. To k lásce patří. :-)

No já nevím, užívat si trápení... možná chvíli, ale když už to trvá dlouho, tak se jednoduše jedná o masochismus

Fouckault
17. 06. 2004
Dát tip
to znám.... hezké.. :-)

zni to jako monolog v hlave...ty se sebou...

JONAS
17. 06. 2004
Dát tip
Sakra to je příšerný......ale

Sdílení
Nahoru