Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásníkova euforie
12. 09. 2000
1
0
3526
Autor
Vojtek
Vím dávno co je to napsat báseň
jenž křupe po slaných sušenkách
co den za dnem běží v reklamách
na apoštolské riffy smutných běženců
z apollonských zámků slunce
Sedni si k nám...
pochyď pero zbrocené krví ingoustu
z indigových plantáží dávných světů
a vystříkni a stříkej
na papír bílý jako luna
co se den za dnem stále objevuje
a bez reptání svítí
Nad město na pahorek jsem se posadil
vytáhl pero z kapsy zánovního saka firmy evoluce
pak poklekli všichni neznalí
co dávné světy nikdy neobjeví
a diktovali mi slova co jsem nikdy neslyšel
a snad už nikdy neuslyším
Má píseň řvaná sytým barytonem
(pouze za měsičních nocí)
odhalila svoji krvavou tkáň
a dovolila mi
abych se pozvolna tence tiše a lehce
dotýkal nahých orgánů
Na pět nebo na šest strun
jsem ji před nastoupeným
kongresem spojených mocností tajných obřadů
tiše zpíval
a pánbůh seděl na mraku
tiše přikyvoval
a křoupal slané sušenky
co se den za dnem objevují v reklamách
na apoštolské zámky slunce
které každý může mít - a stejně je nemá
Konstantinidisová
23. 06. 2001
Věnuj víc pozornosti pravopisu - především si rozmysli, jestli v básni chceš mít interpunkci, nebo ne. Asi je to fakt psané v eforii - to je vidět na jisté uspěchanosti, nepůvodnosti obrazů. Námět ani výraz nejsou špatné, ale chce to ještě dotáhnout.