Že by ďábel s andělem v těle?

Kdyby se na mě usmál jen tak pro nic za nic, zdálo by se mi to divný, protože tohle on nedělá.

Sem tam se ale zasměje něčemu, co řeknu a co mělo být považováno za něco, čemu se člověk zasmát má. A když tak udělá, projde mnou pocit radosti, jako když uděláte dobře zadanou práci a ten pro koho jste ji dělali, vás pochválí.

            Je to člověk s velkou dávkou optimismu, úsměvem na rtech, šibalskýma očima, zvláštním přístupem k problémům, s dobrým prosazováním svých názorů, člověk, který má za sebou celkem hodně věcí vzhledem k tomu, že mu není ještě patnáct let. Je to dobrý vypravěč pravdivých událostí (i když člověk u něj nikdy neví), ale je to taky člověk, který si je až moc jistý svou dokonalostí, všestranností a vůbec.

  Ale i přes špatné vlastnosti, které tohoto člověka vyznačují, je uvnitř dobrý, vtipný, dobře se s ním povídá o všech věcech, které vám leží na srdci, ale které se někdy před ním bojíte vyslovit, protože nedokážete odhadnout jeho reakci, která je vždycky různá a pokaždé se liší.

  Je pro každou špatnost, jde za zábavou, v jeho očích každý vidí, že je to člověk, který někdy přesahuje hranice možností a který si chce života užít až do poslední kapky.

Proto je taky málo oblíbený. Ale ne u holek, ale u kluků.

Je ale zvláštní, že lidé, kteří o něm mluví špatně za jeho zády, mu to nedokáží říct do očí. Člověk přece může druhému člověku říct, že ho nemá v lásce (mírně řečeno)! Ale musí počítat s následky a toho se většina bojí. Jinak řečeno: Buď má někdo prostě někoho rád a nebo ne. Mezi tím nic není.

  U holek má navrch. Nejde totiž jen o jeho povahu, tu člověk pozná až po delší době, ale jde o tvář, tělo . . .

Co se týče tváře nebo chcete-li celkového dojmu - nezklame!

Svádivý úsměv, pohled, který člověk jen tak nezapomene a svalnaté tělo - věci, které dostanou do varu každou holku. 

Ta, která podlehne jeho smyslům, připadá si jako v ráji, létá vysoko v oblacích, ale po krátké době prudce spadne na dno. Na dno hluboké propasti a jaké je to být v oblacích, už nikdy nepozná, alespoň ne s ním.

Možná je to posuzování cizí osoby, s kterou jsem nic nezažila a kterou moc neznám.

Možná je dotyčný člověk, o kterém je tento článek psán, opravdu člověkem dobrým, který nemá v úmyslu lidi využívat nebo dělat všechno proto, aby to tak vypadalo.

Možná jenom čeká na pravou lásku.