Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDým
Autor
Ultramarine
Mrazí mě v zádech, když si uvědomím, že je to úplně obyčejnej případ a že se touhle cestou dali i lidi, u kterých mi to vadí...
Dým stoupá k obloze.
Smích.
Pohledy někam mimo.
Smích.
Další dým.
Papírek s drogou se nese k ústům.
"Dělej.. chceme taky!"
Salva smíchu.
Hlasité nadechnutí.
Pak slastný výdech a
další dým.
Papírová rulička putuje dál.
Tři páry očí hladivě zírají na srolovaný papírek.
Další nádech, výdech a pak další dým.
Spousta smíchu.
"Je tu super výhled co kluci?"
"Jo vole...."
A další dým se vznáší ze skaliska na Kozích Hřbetech směrem k obloze.
"Sem byl v Alpách..."
Smích.
"...debile, nech mě domluvit ty chrte..."
Smích a dým.
"a tam, vole jsem lyžoval na černý, fakt jsem tam takhle stál.."
Vstává.
"a normálně takhle úplně jsem mával hůlkama.. jo díky"
Přijímá brko.
Další opojný nádech.
Dým.
Odevzdává papírek dál.
"..no a jen tak tak že jsem z tý skály...."
Rychlý výkřik.
Ticho.
Děs.
Nikdo nechápe.
Rulička spadla na kámen.
Nikdo se pro ni neshýbá.
Čas plyne.
Ještě si uvědomují pravdu.
Pravdu, že z jedněch úst
už nikdy dým k obloze stoupat nebude...