Na chvilku

je to prijemny cteni

Díky za kritiku Laďo, jasně že jsem ji chtěl, proto jsem tohle svoje psaní "uvrhl" do Písmáka. Ty si pochopila správně a já to zkusím příště jinak, lépe.

stín motýla - tak lehký smích, že si to nedokážete představit, smích něžně se tlačící do každého koutku prostoru (v sudu). Vnes mi tím smíchem krásu do života, ať nemusím sedět s hlavou sklopenou. Tak příjemný, jako světlo hvězdy ve vesmírném tichu, tak výrazný, nepřehlédnutelný, rozdáš ho všem kolem a nejvíc mně. Pro mě jsi všechno (Slunce). za mžik s tebou jsem ochoten dát hodně a věřit, že je to navždy. Pochopila jsem? No snad nebylo těžké pochopit. Téma je tradiční (tradice se mají udržovat) a proto tvoje smýšlení odhalí čtenář hned a je rád, protože je stejné jako jeho. Ve většině případů. I já tu svoji hvězdu mám. Je to hezky zpracovaný, jen já bych ten verš: ...která ale může být tak nekonečně dlouhá... zakamuflovala něčím méně tradičním, stejně tak i to nekonečné štěstí. Myslím, že takovéto pouhé konstatování se dá vyjádřit i vzletněji. Stojatá vodičko, chtěl(a) jsi kritiku, že? :-) Celkově se mi to fakt líbí, ale nevylučuje se to z řady více takových, který se mi líbí.

směj se ,hezký moc