Pluky temnot

Jdou postavy temně zahalené
pochodujíc nocí
díváš se na bitevní pole porosené
zbytkem bílých kostí.

Matka nasává synovu krev
ryba se ve vzduchu topí
z rokliny ozývá se dětský řev
ďábel nabodává dívky na kopí.

Slzy z nebe padají
zachází slunce rudé
lidé umírají
nevíš co s tebou bude.

Pluky Temna pochodují k tobě
vstříc tvému životu
květina růží tě čeká v hrobě
už ti zbývá jen čekat.

Pohleď na tu krásu
i když žádnou nevidíš
nadechni se čerstvého pachu
i když žádný necítíš.

Sáhni si...
i když není nač
poslechni si...
obětí trpících pláč.

Co to je?
To může být i tvoje.
To zlo!