Ukýchané ráno

Jitro dnes kýchlo s pozdravem

a heřmánkem hned voní.

Z plátěných vyšívaných sáčků

sype ho ptákům do zobáčků,

ať nestudí je zpívání.

Ráno čaj vaří z heřmánku,

co nasušilo loni.

Než každému dá po hrníčku,

ze džbánku kápne medu lžičku,

rozemne kvítky v dlaních.

Na louce, tam, kam jitro kýchlo,

motýlů houf se rojí.

Pomněnky, zvonky, sedmikrásky,

všechny si češou jarní vlásky

a rozkvétají strání.

Den sundal z krku teplou šálu

a lehkým smíchem zvoní.

To ukýchané probuzení

nehrozí vůbec nastuzením.

Zato je k učichání...