Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSychravé odpoledne
Autor
Mstitel_s_píšťalou
Tak tuhle báseň jsem napsal na svůj svátek (to je jen poznámka mimo, neb s vlastní básní to nijak nesouvisí:o) ) Pamatuji si dobře, že je to první báseň, kterou jsem napsal poté, co jsem v Praze nastoupil do prvního ročníku vysoké. Jel jsem tehdy na nějakou přednášku, tuším, že z matematiky, a tyhle verše mě začaly napadat přesně ve chvíli, kdy náš autobus uvázl v koloně aut na Mostu barikádníků. Stačilo jen podívat se ven...
Obloha se oblékla
do hábitu barvy neprostupné šedi.
Někde tam nahoře se možná skrývá slunce.
Uprostřed neviditelných hradeb
neurčitého cosi
hraje vítr sám se sebou na schovávanou.
Chlad se kysele usmívá,
když vykonává svou práci.
Řeka líně vykukuje zpod mlhavé peřiny;
asi je jí také zima.
A tak se jen nechá omývat kapkami deště.
Nepříjemné ticho se rozprostírá
v jakoby stále znějícím hlubokém tónu.
Ptačí zpěv dávno není nikde slyšet.
Jen tu a tam mihne se pár černých vran,
černých než nejčernější noc.
Krátce zakrouží nad krajinou
a pak zase odletí.
Jsou jako znamení,
jako předzvěst
blížící se smrti…