Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bylo nebylo

09. 08. 2004

2559

Autor

Barman

Snad příliš neurazím milovníky klasických pohádek

Bylo jednou jedno malé království. Říkejme mu třeba královstvíčko. Žili zde lidé veskrze dobří, soud byl relativně spravedlivý a král občas moudrý. On ten král měl občas takové záchvaty inteligence, až se z toho tři rádci zbláznili. Ale jinak to bylo pro život vcelku vhodné královstvíčko, kde byl dostatek jídla, nedostatek strašidel a kritický nedostatek draků.
  Ale co je to za království bez draka? Říkal si král, jenž měl pět dcer pro případ, že by se draci přemnožili. A teď draci nebyli a naopak dcer bylo moc. Hádaly se, která sedne na trůn, ochotny spustit se s prvním princem, který k nim zavítá. Král už delší dobu nedostal záchvat, ačkoliv moc chtěl, a tak chřadl a stával se z něho mrzout.
  Jednoho dne přišlo vysvobození. Do královstvíčka přijel mladý, krásný, chytrý, urostlý a bohatý princ. Po zdvořilostních scénách vypil s králem něco vína a král se mu svěřil se svým trápením. Nato slíbil princi ruku nejmladší princezny a kus královstvíčka k tomu, když přemluví nějakého draka, aby přiletěl a usadil se zde. Bylo to potřeba, neb hrdinné myšlenky místní šlechtu kvapem opouštěly a stávali se z nich lenoši.
  Princi se ten nápad zamlouval, neboť byl dobrodružné povahy a chtěl se nejdříve stát hrdinou a až poté manželem. Vyrazil tedy na cestu. Přejel devatero různých přírodních útvarů, jako jsou hory, lesy, řeky apod., až dojel do pohoří draků. Nebylo těžké naplánovat si schůzku s jedním čtyřhlavým. Bylo to dlouhé jednání, protože pokrokoví draci odmítali jíst maso a dali se na vegetariánství. Byla to celková mizérie pohádkové říše, protože kdo to kdy viděl, aby draci žrali keře a ne lidi.
  Princ nakonec vyjednal výměnu. Čtyři snědené princezny za několik plantáží s nejlepšími keři. Used pak za drakův krk a vzlétli směr královstvíčko.
  Pak už vše probíhalo hladce. Drak spálil pár polí a pan král musel vyslat nejstarší dceru do jeho chřtánu. Drakovi se moc nechtělo, ale nakonec princeznu hodil mezi dva keře a spolkl. Nebylo to tak zlé, a tak spálil pár chalup a chtěl další. Pan král, který na to celý život čekal, mu ji rád vydal, vždyť proto se v posteli tak lopotil, aby ta nejmladší byla zachráněna. Když přišla podle domluveného kalendáře na řadu pátá, nejmladší, tu se do královstvíčka vřítil princ a jel místo princezny do drakovy sluje. Předal drakovi soupis pozemků a potom pili. Princ a drak se opíjeli tři dny a tři noci a dělali v jeskyni takový rachot, že lid se křižoval a mluvil o neuvěřitelné výdrži statečného prince. To bylo jásotu, když čtvrtý den drak opustil jeskyni a vrávoravým letem zmizel v dálce.
  Princ se vymotal z jeskyně a zmožen padl k zemi. Byl oslavován jako hrdina, a když se s bolestí hlavy probral, ležela mu v náruči princezna. A byla svatba. Tři dny a noci slavili a princ si jen řekl: "Jó s drakem se pilo v lepším tempu!"
  Jednou za rok nový král jezdil do dračích hor a pil s drakem. Drak poté chránil královstvíčko a všichni byli šťastni až do smrti. Zkrátka je lepší se se silnými kamarádit než se prát.