Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠtěstí
10. 08. 2004
5
0
5366
Autor
Hanca
Štěstí
Štěstí je jako duha, když současně prší a svítí slunce, jako když se současně směješ a pláčeš zároveň, má mnoho barev a trvá jen chvíli.
Děkuji moc. Teď mi ještě napadlo, že musí být velikým štěstím sportovce, když vyhraje na olympijských hrách, mnohokrát jsem sledovala sportovce, když vyhráli závod a potom když hráli jejich hymnu a stáli na stupních vítězů. Musí to být opravdu úžasný pocit, který toho člověka ovládne až k slzám.
Taky mám strach, ale při těchto okamžicích štěstí, tedy při okouzlení muzikou nebo při radosti z pohybu nebo třeba ve chvilkové zamilovanosti i ve chvílích, kdy jsem někde v přírodě a je tam moc hezky strach nemám, ten pocit mne naplní a necítím vůbec nic jiného. Jsou to překrásné chvilky, na které se nezapomíná. Přeji všem, aby takových chvilek bylo moc a moc, ale štěstí jako stálý pocit duha nevyjadřuje a těm, kteří jsou šťastní i trochu závidím, ale moc jim to přeji.
Hanca - mluvíš mi ze srdce, v přírodě také nemám strach.... skvěle jsi to vyjádřila.... díky
Vesuvanka: a ještě něco! Jsem moc ráda, že sdílíš některé mé pocity, takových lidí je málo.
Hanca - i já jsem moc ráda, že se setkávám s lidmi, kteří sdílejí podobné pocity jako já....
V mým případě mám taky mnohokrát pocit, že štěstí je ohraničený jako okraje duhy,i když zažíám pocity štěstí, uvědomuju si, že mi je zrovna v tu chvíli krásně, že miluju spoustu věcí - lidi,zvířat, přírodu, stromy a celý svět, ale zároveň mám v sobě nepřekonatelný pocit strachu ze smrti, z buboucnosti, z prázdnoty a z toho, že se ten pocit štěstí už brzy rozplyne.Člověk si vždycky uvědomí, kolik toho má v životě rád až když mu dojde, že by o to mohl už brzy přijít a začne se bát...
Na takovouhle otázku je třeba ihned odpovědět! Kravina to není! Je to určité přirovnání a člověk který má cit k přírodě, tak to pochopí. Ale každý má jiný názor a jiné priority, přesto děkuji za kritiku, není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem.
Já si myslim, že některá přirovnání zkrátka nefungují. Na něco přirovnání neexistuje. Přirovnávat štěstí k duze znamená štěstí snižovat, chtít ho zachytit na fotografický papír a říct ano, odsud posud, to je štěstí a zbytek je něco jiného. Rozumíš mi?
Jestli považuješ život za štěstí, pak není pravda ani že trvá krátce.
Vůbec jsi mi nepochopil/A/? Je to jen metafora, ale myslím, že taková pravdivá
Marcela,rohoz: asi největší štěstí je vůbec žít a být zdravý, to ostatní tak nějak snad přijde samo, víte, to mé přirovnání je pocit něčeho krásného, krásného prožitku, okamžiku, na který nelze nikdy zapomenout, který zůstane hluboko v duši na celý život a duha je úkaz překrásný, na který též nelze zapomenout, asi tak jsem to myslela.
Marcela,rohoz: asi největší štěstí je vůbec žít a být zdravý, to ostatní tak nějak snad přijde samo, víte, to mé přirovnání je pocit něčeho krásného, krásného prožitku, okamžiku, na který nelze nikdy zapomenout, který zůstane hluboko v duši na celý život a duha je úkaz překrásný, na který též nelze zapomenout, asi tak jsem to myslela. Zapomněla jsem na avi, tak je to tu dvakrát.
Souhlasim s vesuvankou...krasne prirovnani..pekne se mi to cte..je to lehke...a pri tom pravdive...:-) Takze TIPik te nemine...Mil.
Barman:Nevím, nikdy jsem trvalé štěstí nepoznala, asi mi nebylo přáno.Ten kdo ho má, ten se má, snad i ta trocha štěstí občas za to žít stojí.
otázkou zůstává co je krátké a co dlouhé, šťastně prožitý rok může být v dobách zlých jen vteřinovou vzpomínkou. Hurá- našel jsem si v tom to svoje takže tip
Šťastně prožitý rok jsem určitě někdy v životě měla, ono se to tak nějak střídá, ale tímto štěstím popsaným v citátu byl spíše myšlen okamžik, třeba okamžik v okouzlení láskou, nebo šťastný okamžik při pohledu na krásnou přírodu, okamžik z prožitku krásné hudby, když Ti mrazí v zádech a vytrysknou Ti slzy a zároveň máš pocit velkého potěšení i když prožíváš trvalé štěstí, není po celou dobu intenzivní.
Hanca - víš co je zvláštní, já když prožívám nějaké šťastné okamžiky , přijde chvíle zoufalého smutku. Nejmarkantnější to bylo při mých návratech z Itálie - když se mi ztrácel Vesuv v dohledu... to se neobešlo bez slz a ještě pak několik dní trval nevyslovitelný pocit stesku a tísně. I když zbyly nádherné vzpomínky, z nichž čerpám inspiraci, ten smutek, touha být v její blízkosti, vidět ji alespoň na obzoru... Ale naštěstí jsem i u nás objevila krásný kraj zrozený ohněm...