Noční můra

Noèní mùra

Noc ta co pøináší šílenost noèních mùr zmocní se Vás a Vy ani nevíte jste-li èi nejste-li. Je to stav bytí bez bytí a vše je ve své neskuteènosti skuteènìjší než je vùbec možno. Èlovìk se propadne do svìta z nìhož není návratu a setrvá tam na vìky vìkù i když jen po krátký okamžik snìní…

            Byl vlahý letní veèer takový ten co Vás nutí se pøevalovat na lùžku neustále hledajíce tu správnou pozici a nakonec jako v krutém žertu Vás spánek zastihne uprostøed myšlenky pocitu touhy a ta jako po Božím zásahu získá vlastní život, život v èase bez èasu v nekoneèném koneènu a tohle je pøíbìh jednoho z nich. Hlavou mi prolétaly myšlenky a dìsily mne pøedstavy ze zítøejška, ale to pøece není možné … v tom okamžiku jsem spal a myšlenka ožila a zahrála si s realitou krutý žert.

            Crrrrrr vzbouzí mì budík. Vstávám a už jen letmý pohled na ciferník mi øíká, že nic není tak dobré jak by se mohlo stát. bylo pozdì a to není nic o co by èlovìk mohl stát rychlé obleèení se a úprkem do školního zaøízení. Na pøechodu nikdo a tak jsem vkroèil do kritického úseku své cesty a tu se to stalo zpoza rohu se vyøítil nìjaký tmavý vùz a nebral mou malièkost a jako pírko ji odhodil nìkolik metrù za sebe. Øidiè ani nezpomalil a já cítil jak ve mnì roste strach a…

            Crrrrr vzbouzí mì budík a já s trhnutím vstávám a co to je tentýž den ale jiný èas do odchodu do školy zbývá ještì asi tak 30 minut a já spokojenì odcházím udìlat si snídani. Potom škola a rychle domù hodit tašku i uèení za hlavu a ven, ven tam kde je cítit svoboda a jak jsem vycházel z naše panelového domu uslyšel jsem skøípìní kovu ani nevím odkud to pøišlo bylo to rychlé a smrtící jen myšlenka probleskla hlavou tak to už je asi konec a…

            Otvírám oèi a pohlížím na budík. Za necelých pìt minut by mìl zvonit pomalu a línì jej zamaèkávám a pøemýšlím kde to jsem mám na sobì volné tepláky a odpoèívám v pokoji který je mi známí a pøece cizí, ale ano je to mùj pokoj a vedle sebe cítím teplo mé milované. Tak to byl jen sen pomýšlím si. Potom vstávám, jdu si pøichystat snídani a pro ni taky abych ji jí mohl donést do postele tak jak to má ráda a potom vzbudit dìti a odvést je do školy. Usedám tedy do svého vozu a ujíždím ke škole. Nevím jak nebo proè, ale výkøik mé dcerky mì vtrhl z pøemýšlení a já už jen slyšel zvuk lisovaném konzervy když do nás narážel tahaè s tím pøíznaèným TIR na nárazníku a…

            Crrrrr budík zvoní a já ve strachu vstávám jsem opìt mladý ale nìco je špatnì a já nemám nohy tak to šlo týden, týden plný muk nìkoho kdo by mìl smíøený, ale není pít a zapomenout a nemyslet když jsem se zamyslel posedla mì touha usnout a vzbudit se v tom druhém svìtì a proto zvedám pistoli ke spánku vždy to zatím vždycky fungovalo maèkám spouš rozléhá se rána a…

            Budík zvoní já vstávám a bojím se usnout jsem zdráv mladý a plný strachu pøed tím vrátit se do tìch svìtù plných hrùzy. Už je to rok co s obavami chodím spát a bojím se toho abych se neprobudil v nìjakém jiném svìtì a tento nebyl jen noèní mùrou která svou pohodou ukazuje svìt tak jak nemùže èi nechce být.

A budík zvoní…