sladkých -666- a 30 naslouchání pravdě

nutkání něco napsat a zkusit zachytit chyby a poslat je pryč i s textem Věnováno sobě s přáním, aby pravda našla úrodnou půdu a aby rozum neustoupil emocím. Protože on mě nezranil. Zároveň věnováno všem živoucím nelidským bytostem, kterým lidé ublížili nebo ubližují s přáním, aby se jim dostalo možnosti roztrhat, uřknout a proklít lidský mor téhle planety. Zároveň děkuji mému vedoucímu na letošním táboře, který se ke mě choval tak přezíravě a myslel si, že mě zná a proto dělal hloupá rozhodnutí. Díky.. díky tobě vím, jak ubohý může člověk být. Také děkuji sobě v budoucnosti za to jak se rozhodnu protože vím, že dostanu rozum a budu myslt na své dobro a něco pro něj dělat. Zároveň děkuji svému podvědomí, že mi náznakově ukazuje cestu a že se na něho můžu spolehnout vždy. Také mu slibuji, že jednou k němu otevřu klíč. Také bych rád sdělil všem, kterým se zdám po přečtení prologu jako naprostý ubožák a zakomplexovaný kretén aby šli do řiti nebo aby mě nezatěžovali komentáři a tiše si mysleli své. Tím se rozhodně nechci někoho dotknout a a priori ho proti mě poštvat, ale vím zde o pár jedincích, kvůli kterým to píšu. Snad ještě krátký vzkaz pro Adélu: Nejsem žádný ubožák, co sebou nechá mávat podlé tvé nálady. Snažím se jenom být hodný a milý a rozhodně nehodlám poslouchat tvoje chladné a rádoby tvrďácké výlevy. To co jsem psal na těch 5 smsek tehdy stále platí. Děkuji všem za prologovou pozornost.