o důstojnosti

věnováno hodně nazpět slepému muži (duše sídlí nad stády volných koní)

nemůžu zbavit důstojnosti
vazby prošlé, něžné a prorostlé
až na dna mých cest
tisíckrát odpouštět
a znovu věřit
a znovu jít dál

a tvýma očima učit se dívat
přes tvá úzká pole
dětstvím dokamene vymezená
- tvrdý svět potřebností
- hraním do tolika různých stran

ženskostí přikrývat
tvé temné posuny a selhání

nemůžu zbavit důstojnosti
co bylo pro mě směrem
a nekonečným Fénixem

umím zpětně
osekat orchestr
do dvou nahých těl?

nemůžu zbavit důstojnosti něco
co pro mě bylo obzorem


pohledy zevnitř - zblízka
a pohledy zvenku se ostře kříží
a vrůstají pevně v kříž
- opět a naposled

---