Plzeňské...

Plzeň 9. 7. 1997 Do majestátného tajemství Zní jen tiché vzlykání vdovy & ostře řezané rysy pozůstalé vnučky Prosvítají závojem vlasů & Nepřemýšlí o Naději & Shledání Za třináct let & drtí své srdce V lisu pochybností Plzeň 16. 7. 1997 Mezi prodlužujícími se stíny Probíhá pár jednookých koček Po zahnutém mostě & Městě, kde válka skončila tak nedávno… Pustinu za hradební zdí Oživují jen výkřiky Dětí cákajících se v kašně:- A poslové z Karmelu Přinášejí jen Radostné zprávy O vítězství & lásce & radosti Věnováno Benediktě Jelínkové OCDS Plzeň 17. 7. 1997 Natažené ruce spatřily nekonečně malé světýlko, které vydávalo pobledlou nažloutlou záři. Snad bylo někde tam pod listem u cesty - ale viděly ho vůbec něčí OČI? Plzeň 22. 7. 1997 1.25 sv. Marie z Magdaly Víš, občas je noc, kdy nelétají můry Kdy jen zvadlá odhozená (A nebylo v tom žádné drama) kytice růží Leží u besídky v parku - je pokryta jen uschlým proutím Občas je noc, která nejde spát & Ráda tančí se svou sklenkou vína Barvy neznámých rtů Tichých slov , Odlesku plamínků, Tkaniček kouře, Pulsující krve:- Přivoň k tajemství Přeplňujícímu noc tichého Poznání Plzeň 23. 7. 1997 Na rozfoukané skládce letního podvečera Létají potrhané kusy starých novin A někdo do toho LÉTÁ! Po zběsilých Akordech laskavého šumu Opuchlé mouchy prosí & dostávají zbytky A šmírují nás mosaikovými pohledy Zelenou barvou & Tobě se chce - Nechat Toho? Slézt po žebříku do zatopeného kanálu- (Drátěné mříže & Kaluže nafty & - odněkud dým) - Protože tam najdeš sebe - !

---