odliv

z návětrné strany
kde to voní mořem
plachetní lodí
cestou
dálkami

sklouzla do strany bezvětří
doupátko našla hned ve svahu
síla proudila jí zpátky
do boků
(otevřenou spirálu už neztrácí)
aby za nějaký čas běžet mohla dál

obtkala se kapradím svých hloubek
a stínem větví přímících se
ke slunci
vřesem klidných míst
blízko potoků

a někdo v druhé straně
svahu stál
dýchal ztišeně skrz zemi kopce
hledal pramínky, cesty, správný tvar
jizvil se a hloubil
a bylo mu smutek větrem pouštět
a naději dýchat a klid