Ráno raníčko

Máte taky po ránu občas chuť si to pořádně užít???

Deštěm zkoupané slunce vykukuje za dvojčaty Týna. Hejno holubů vrkavě krouží nad Husem, který má plný nos jejich pápěří, nebo že by to nebylo pápěří? Je čtvrt na osm a okolo zvlhlých laviček postávají študáci hltající k snídani obláčky nikotinu. Do Karlovky se skoro nevejde tank Pilsner Urquelu a já při představě šlehačkové čepičky na půllitru pomalu dostávám hlad. Hlad je převlečená žízeň. Párek španělských kokršpanělů označkovává vrata před Mikulášem a pak běží závod s oranžovým vozem Pražských služeb. Malá kamenná ryba stojící na hlavě na rohu Pařížské ulice vztelkounce vyplivává vodu - ani takhle po ránu tu němou fontánu nenechají nadechnout! Žluté květy obřích afrikánů soutěží s chladivým zlátnoucím kotoučem, kdo víc prosvítí Staroměstské náměstí, jenže to slunce se tak courá Celetnou ulicí, že dosahuje zatím jenom na turistický ukazatel. Modrobílý jednoplošník obkroužil zeširoka rozespalou Prahu a zmizel někde nad Národním divadlem. Jedna dodávka zaclání před domem U Kamenného zvonu, druhá zatočila do Dlouhé ulice a nechala za sebou čnít ve vzduchu vyzývavý nápis: ruční výrobna knedlíků ovoněný smetanově svíčkovou krajkou těch nejodvážnějších představ... Prostě ráno jako vystřižený ze žurnálu.

---