Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

SVATBA

23. 09. 2004
8
0
2255
Autor
Lyrel

SVATBA

“Mami, já chápu, že se ti to nelíbí,” řekla Anna k obrazovce.

“Já vím, že se máte rádi, ale táta se z toho zblázní,” odpověděla jí starší žena. Annina matka seděla v pohodlí svého domu na Měsíci a hovořila se svojí dcerou přes půl sluneční soustavy. Anna vzdychla.

“Dítě, je to PATOLOG, ty si chceš vzít někoho, kdo se živí pitváním mrtvol!” zděsila se znovu matka. Obraz zašuměl a na monitoru se objevil stařík v županu.

“Jsi lékařka, tohle nemáš zapotřebí,” řekl otec.

“Je to zaměstnání jako každé jiné!” vyjekla Anna a rozhodila otráveně rukama.

“Možná tam u vás u Jupiteru, ale tady je to PODŘADNÉ a ODPORNÉ,” prohlásil otec pevně. Anna se zlobila. Její rodiče byli jinak velmi tolerantní, ale Jackovo povolání nedokázali přenést přes srdce.

“Je to vzdělaný mladý muž, může si najít cokoliv jiného,” řekla zase matka a prohrábla si rukou vlasy.

“No jistě, můžu mu najít nějaké místo ve firmě,” nadchl se otec a hned si Jacka představil jako úspěšného obchodníka s koberci.

“Ale on má svou práci rád!” obhajovala snoubence Anna.

“A kde je?” zeptala se matka.

“Nakupuje, vrátí se co nevidět,” řekla Anna.

“Rád bych si s ním o tom promluvil. Třeba si dá poradit,” řekl otec.

“Ale jemně. Víš, jak je citlivý,” vydechla Anna. Za zády jí cvakl zámek. Jack odložil kabely na stůl, salát dal do lednice a šel pozdravit Anniny rodiče. Jeho hlava se zjevila na obrazovce. Je třeba říct, že Jack je velmi urostlý.

“Poslouchej, chlapče, oba víme, že Aničku miluješ a pro nás jsi jako vlastní syn, ale té práce necháš, rozumíš? Přece nechceš pracovat po nocích a nechávat ji samotnou,” řekl mu otec. Jack o tom přemýšlel. Když to dělal, naklonil článkovanou hlavu na stranu a našponoval tykadla. Složenýma očima zamžoural na Annu a pak zpátky na monitor, chvíli slintal a pak kývnul.

“Jsem rád, že si rozumíme,” pochválil ho otec. Obrovitý brouk objal Annu kolem ramen a mezi kusadly vyloudil úsměv. Matka na Měsíci plakala dojetím.

“Děti moje, vy jste tak krásný pár!” vzlykala. Brouk se shýbl, vzal z podlahy odloženou tabulku a křídu a neobratně na ni napsal: DĚKUJEME, PANÍ BROWNOVÁ.

“A co to tvoje místo, máš nějaký plán?” vyzvídal otec. Brouk nadšeně zakýval hlavou a napsal: NABÍDLI MI PRÁCI HROBNÍKA. Pak chvíli zaváhal a dopsal: DENNÍ SLUŽBA.

Matylda
26. 09. 2004
Dát tip
Od sci-fi jsem trochu dál, ale pointa se mi líbila.

Kytiii
25. 09. 2004
Dát tip
jo - dobrý... vtipný... trochu mi to přišlo jako narážka... na co říkat nebudu, protože bych mohla být nařčena z rasismu :o) tip

Vampireo
24. 09. 2004
Dát tip
Bezva.

JazROY37
23. 09. 2004
Dát tip
:-)))) TIP

stromovka
23. 09. 2004
Dát tip
:))

Zviřátko
23. 09. 2004
Dát tip
Asi by se mi to líbilo víc jako vtip. Nepřipadá mi příliš podstatné, jestli se to odehrává na Zemi nebo mezi Jupiterem a Měsícem... Pointa je hezká.

idle
23. 09. 2004
Dát tip
hehe, dobrý :) akorát mi nejni jasný, proč by měl patolog pracovat v noci

angel1
23. 09. 2004
Dát tip
brouk hrobařík haha líbí T

StvN
23. 09. 2004
Dát tip
Ach, jak já nemám rád takovýhle sci-fi. Ale jinak je to docela dobře napsaný a taky se dá ocenit snaha o pointu. (Jestli je pointou to, co myslím, pak nechápu, proč jsi to zasadila do vesmíru a ne někam, kde by to byližší lidskému posluchači - pointa by líp vyzněla)

guy
23. 09. 2004
Dát tip
JO - rozesmálo mě to, o což asi šlo ... a celý fajn, včetně salátu, našponovaných tykadel, slintání a úsměvu vylouděného mezi tykadly :-))*

fungus2
23. 09. 2004
Dát tip
Pobavilo. TIP

Garth
23. 09. 2004
Dát tip
gut, neurazí, dalo by se to lehce zkrátit jinak jako idle

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru