a chrám z borovic

*krásná

No vidíš, tajgo, slepá jsem jak krtek.

***t

dusivě eroticky zpěvná poezie .... nemusí být všemu porozuměno, někdy to "cosi" pohne čímsi hluboko v člověku

moc se mi líbí. děkuji.***

No jo, každý vnímáme poezii jinak, není to fajn? :-)

:-) je a je to báječné

jak terč šíp Protni sebe modli se hodně zajímavá poesie... t* m.

děkuji všem

Působí překrásně. Borovicová panna stáhla dech. Dokonce borovičná. ACh. Ale Jmi slovem tíhni rty - co to vlastně sděluješ? Nějak nejsem schopna z tohohle sdělení dešifrovat - zda píše muž ke své milé, žena k milému - to asi spíš, dle závěru - a jak se tam ocitla ta borovičná panna. Ty budiž brána - on se stane bránou, ale vzápětí ho nabádáš, aby vstoupil - sám do sebe? Do brány? Já ani v poezii nemusím nelogičnosti a negramatičnosti. Věta: v něm dlaním chci být připoutána - myslíš k dlaním? nebo skutečně dlaním - připoutána jako zavázana? Na první pohled nádherné. Když to rozpitvám - zjistím, že poetičnost veliká, kterou kazí ty vady řeči. Bohužel. Ale tip dám.

Rowenno, ale proč chceš dešifrovat, co chce básník říci? To je přece největší hloupost k přístupu k umění - do básníkovy hlavy nikdy neuvidíš, buď ti báseň přinese něco jako čtenáři nebo tě neosloví, nezasáhne, mine. To, že nemusíš v poezii nelogičnosti, negramatičnosti, je v pořádku, někdo rád dechovku a někdo raději džezík. Jenže básník netouží státi se trpaslíkem, píše-li, že stane se menším a menším. Dotklo se mne silně do rána ráhna opři se ať vítr pojí šíjí ať přinese dotek v něm dlaním chci být připoutána P.S.Možná je borovičná panna ta, co nikdy nepila borovičku.

Nerozumíme si, tajemno v básni miluji, ale taky čistý jasný jazyk. Myslím, že říkám dost jasně, že báseň působí poeticky, přesto bych ráda rozuměla třeba verši: Jmi slovem tíhni rty. Miluji češtinu - a tohle se mi zdá, že ji przní. Prostě to je něco - co nic neříká, co je shluk zajímavých slov. A o tom - aspoň pro mě - poezie není. Má malovat zvláštní krásné obrazy, může si se slovy i hrát - ale neměla by lámat slova do podivných shluků. Prostě nechci být povrchní - a jestliže autorka stojí o hlubší kritiku, jít za strukturu básně - a pochopit. Třeba po svém. Třeba blbě. Ale pochopit.

jmi slovem tíhni rty - to je skvělý, co tahle slova všechno vyvolávají ...:)

to já povrchní jsem, asi bych nebyl schopen hlubší kritiky, neboť to člověk musí mít načteno a to já nemám, asi pak bych teprve dokázal jít až za strukturu básně, závidím všem, co to dokáží

***