Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMe verse
01. 10. 2004
1
0
1456
Autor
bobik37
Vím, lásko, že jen kamarádka
ses rozhodla teď pro mě být
Já nedokážu ale zkrátka
uhasit v sobě vroucí cit.
Vždyť láska, ta je tolik sladká
a nedokážu lásku skrýt
a mohu jenom tajně snít
když zavřela jsi skoro vrátka.
Jen ryzí radost bez pozlátka
jak sametová hebká látka
a v ní se třpytí zlatá nit
A přece je má touha vratká
když zbývá chvíle jenom krátká...
...však bez ní nemám v duši klid.
Miroslawek
12. 10. 2004
Asi bych měl podotknout že to není přímo ode mě (je to citát), jen si nemohu vzpomenout na autora.
Abstinenční stavy po rozchodech či rozčarování z nenaplněné lásky jsou vskutku nepříjemné, zrovna včera jsem o tom napsal pár vět, můžeš se u mě podívat.
Nabízet přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chléb tomu, kdo umírá žízní.