Máš strach?

Přesně jak řekl JiKo - jen bych to zkondenzoval do obsažnějšího vyjádření. Poezii dělá poezií fakt, že nejen jsi schopen/a napsat pár řádků na papír, ale čtenář má z tvé básně konkrétní pocit, jenž je tebou podchycen a podpořen. Je-li báseň nekompaktní, reprezentuje-li jen záznam myšlenkového sledu, který je vlastní jen tobě, jiní jej nemají tak zvnitřněn a tudíž jej nemohou sledovat a pochopit, pak se ti nepodaří promluvit ke čtenáři tak, jak bys rád/a, a na jeho straně komunikačního procesu, jenž je předobrazem básně, dojde ke hlubokému neporozumnění. Toto neporozumnění vede k nepochopení básně a tím celá poetika ztrácí svůj smysl a rozplývá se v nic. Jinak některé obraty jsou velmi pěkné a celkově je to prima.

máš toho určitě víc ... rozhlídni se

já vím,že toho mám víc, ale v té době-teda v té chvíli jsem byla opravdu jen já

to je škoda, že jsi měla jen sebe.....hlavně, že teď už je to lepší :-)))). ...i když já bych taky temnotu nechtěla. Tak tady máš úsměv, kdyby náhodou někdy zase byla, ju? :-D.

děkuji ti Barčko za tvůj úsměv,budu ho nosit stále s sebou..

Myslím, že si uplně ujela od tématu básně. Začínáš otázkou máš strach a pointa je vše co mám jsem já. Kde je logika věci ?

na logiku kašlu...píšu,co cítím a jak to cítím-prostě na logiku v té chvíli nebyl čas...

Hmm škoda, protože bez logiky (tím myslím kompaktnosti obsahu) díla vyšumí do vzduchu ...