letadlo

S očima upřenýma hledím ven,

koukám se z okna, jak letadlo stoupá výš.

Jsme snad tisíc metrů nad zemí,

a mě zalehlo v uších.

Naše letadlo je bílé jako padlý sníh,

ale vždyť my klesáme nad mořem!

Tam, kde nepřežijem néé.

Vidím své oči a strach v nich.

Spadli jsme a já snad přežil.

Ne já to také nepřežil.

Duch můj se na mne dívá, hlavu mám sklopenou.

Však dá se říct, že chyběl jenom vlas,

a já neměl bych zlomený vaz.