Ničí počítačové hry zdravý rozum člověka? Předělávají akční hry lidi na nemyslící vražedné stroje? Případ, kdy student postřílel několik spolužáků a pak se sám zastřelil byl ojedinělý (a to i v Americe) ale vyvolal velký rozruch.[ Proč asi?] Protože onen student hrál mezi jinými hrami counter-strike, ve kterém se střílí, dělá ta hra automaticky z lidí vrahy? Zeptejte se však kde vzal ten kluk zbraň. Dal mu ji snad voják z již jmenované hry? Je lehké hodit odpovědnost za takový čin na počítačovou hru, která se nemůže bránit. Jenže výrobci se bránit mohou a také, že to udělali. Málem z toho byly soudy ale nakonec amíci prohráli, he, he, ehm…

Výzkumů na téma počítačové hry a člověk (resp. Psychika člověka) bylo dodnes uskutečněno již několik set, avšak málokterý dospěl k jednoznačnému závěru. Většina se však shoduje v jednom : Hraní her na lidi určitě nějaký vliv má avšak většinou pozitivní a z duševně zdravého člověka, který nehraje v kuse alespoň týden, se přes noc, ba ani za měsíc určitě nestane masový vrah.

Vyjde-li hra, ve které hrajete za vraha, která nožem porcuje lidi, v masokombinátu z nich udělá konzervy a pak je prodává a je-li taková hra velmi realistická [ je to super, ne?] je to určitě troufalé pobuřující a koleduje si to o malér. Koupí-li si takovouto hru, mající v červeném kroužku osmnáctku, dvanáctiletý František ( v obchodě mu poděkují, na odchodu zasalutují, a budou velmi rádi, že něco prodali) a donese si ji domů, je to již na pováženou. Doma se rodiče jako vždy hádají a tak František ozkouší novou hru. Aby unikl řevu rodičů, zabarikáduje se na půdě a zcela se ponoží do hry. Je zcela unesen její realističností a tak porcuje a porcuje. Rodiče se starají jen o své hlasivky, a tak si příští den ráno ani nevšimnou, že ve Františkově posteli nikdo nespal a jdou do práce, další den také a další zrovna tak. Smradlavému, slintajícímu, rudookému Františkovi se třetího dne však přihodí něco neočekávaného. Z bedny před ním náhle vyletí sprška jisker, obraz pohasne a spálenina je cítit všede. Smradlavý, slintající František má před svýma rudýma očima nedokončený rekord 498 rozřezaných. Smradlavý, slinrající Frantisšek si také uvědomí, že má tak trochu hlad, něco v hlavě mu praskne a on začne uvažovat : „Abych se mohl najíst, potřebuju peníze. Peníze můžu vydělat jedině prodejem konzerv, které vyrobím v masokombinátu. Musím také zakulatit můj rekord.“ Slintající František se tedy vydá na průzkum ze zabarikádované půdy. Ztěžka se vleče po domě, který nepoznává. Nicméně nad krbem nachází tátovu pamětní mačetu. Náhle se z předsíně ozve odemykání dveří. Vchází nějaká žena. Když spatří Františka, praví : Ahoj, že se taky někdy ukážeš“, koukne na hodinky, „že ty seš za školou?! Počkej až přijde táta, ten tě ztříská!“ Franta nasadil při prvních slovech nevinný úsměv, ze všeho nejvíce připomínající vražedný škleb Fredyho Kroogera a při zmínce, že přijde ještě někdo další, si dal jednu a jednu dohromady a vyšlo mu 500. Pak překvapenou maminku rozporcoval a schoval do igelitového pytle. Když uslyšel přijíždět auto, radostně zvolal : „Táta!!“ a již se hnal ke dveřím. Snad ještě nikdy se na nikoho tolik netěšil. Vteřinu po tom, co se otevřely dveře už František tancoval po trávníku před domem se zkrvavenou mačetou v jedné a tátovou hlavou v druhé ruce, a řval na celé kolo : „Pětset, juchů, jupí…“

Za chviličku Franta uslyšel sirény policejních aut, a zarazil se. „Co je to za chybu? Vždyť nebliká červená kontrolka!“ Po chvilce usilovného uvažování mu to došlo : „No jó, vono se to asi přeplo na vyšší stupeň obtížnosti a proto teď nebudu vědět, že po mně dou, ale já sem chytrej a tak to vím i bez toho, cha, chá!“

Franta tedy zašel pro pytel do baráku, vyšel ven … a tam na silnici stojí tři policejní auta a u nich šest policistů s namířenými zbraněmi. Něco pořád dokola opakují o nějakých rukou nahoře. „Tohle přece nikdy nedělali. Vždycky po mně hned stříleli. To bude ten další stupeň“, řekl si Franta a s mačetou v jedné a igelitovým pytlem ve druhé ruce se rozeběhl proti nim. Nejistí policisté (za zabití , ba i postřelení dítěte by je asi zavřeli) raději utekli.

„Zbabělci“, řekl si Franta a nastoupil do jednoho z aut. Otočil klíčkem a …auto akorát vydalo jakési zvuky, avšak nerozjelo se. Také shledal, že přes volant skoro nevidí. „Vyšší stupeň“, řekl si Franta a nahmatal pedály. Náhle auto poskočilo a rozjelo se z kopce. Najelo na silnici a stále zrychlovalo. Kličkovalo sem a tam, až to nakonec napálilo do stromu. Poté auto explodovalo. GAME OVER…