Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePísnička
11. 10. 2000
4
0
4579
Autor
suva
A padání víček a hodin co tikají.... je to ona?
V duchu si to poslouchám. Je to lepší než na papíře. *
Sůvinko, a kdo to zpívá? Já si kdysi nahrávala písničky z Radioporty na kotoučák, před časem mi to kamarád přetáčel na kazety (umíš si představit technickou kvalitu nahrávek) a mám tam spoustu věcí, u kterých netuším, čí jsou - tohle je jedna z nich.
Vasů: navrhuji vzít sirky hořčici křen a špekáčky sebou. Co ty na to ? ;-)
Sůva: Trénuj trénuj tvá chvíle se blíží :-)Máš to spočtený :-))
pořád mi slibují růžové brýle
prý
ještě někdy budou šťastné chvíle
však mně zůstává věrná
ta
na očích mých barva černá
JiKo, dyť povídám, neovládám, ale haž se někdy huvidíme, možná ji uslyšíš, hlas je ještě tak jediný hudební nástroj, který ovládám. Původní slova jsou
Drží se pod paží, domů se vedou,
domov je nádraží s čekárnou hnědou,
ale to ti asi moc nenapoví, to je folk
Saša - já jsem světloplachá
I kdybys světloplachost v duši měla mít
nezapřeš nikdy v sobě čistý světlý cit
jen touhu snad v sobě mám
vzít s sebou tě ke hvězdám
když slunce s ránem vstává
(pro duši mana pravá)
podívej - slunce vychází ....
:c)))
Ahoj, zacatek konec vi...,jsme svoji a nici...Neco ze me, hodne ze me, mi to pripomina.Racek
"jsme svoji - a ničí ..." z těch slov čiší tolik samoty a beznaděje ... sundej si černé brýle a podívej - i když je podzim, tak slunce stále září ...