Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrosečník
09. 10. 2004
0
0
590
Autor
teebee
6 let starej kousek. Dosti pesimisticky :)
Tolik lásky, tolik něhy, tolik citů
Je toho spousta co se ve mně ukrývá
věřím, že láska není jen jeden z mýtu
Jak opuštěny trosečník, úplně sám
vůbec nikde není nikdo - dívka žádná
které bych ukázal co v skrytu duše mám
má duše city přetéka a přece je prázdná
Pak náhle připluje nějáká lodí svou
k ostrovu najde cestu a připlouvá
Na lodi však není místo pro duši mou
A tak prázdná loď s dívkou opět odplouvá
Tak zůstávám jako předtím zase sám
myslím na změnu, která jednou musí být
se svým žalem, a se vším co v duši mám
Najde se nějaká, která mě bude chtít?
Jednou, dvakrát, třikrát...osmkrát
A vždy naprosto stejně to skončí
Už nevěřím, že někdy nastane zvrat
Má duše se pomalu s láskou loučí
Pak však zas na obzoru loď další stane
vítr snad vždy ten správný směr má
čím je však blíže tím méně vitr vane
Zvedne se uragán, pak zas jen já a tma
Má to vůbec cenu? Nad tím přemýšlím teď
i kdyby se našla loď pro mne s místečkem
Dokázal bych zapomenout na tu bolest hned?
Jsem uzavřen jak šnek se svým domečkem
Potřeboval bych asi oporu a pochopení
Lásku vždy láskou já určitě splatím
stále čekám na nějaké byť malé znamení
Dočkam se někdy? Nadějí brzy ztratím