Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMinisbírka Slíbím
Výběr: Jinovata
10. 10. 2004
6
0
2450
Autor
Giltar
Hlavy na almužnách
ztratily pozlátku.
Stříleli potají,
stříleli pozpátku.
Do davů svobodu bránit.
Kolika ze mě se chtělo
přijít a poslouchat.
Dnešního dne.
Kdy zanikne.
Svoboda.
Úsměvem kajícím sám sebe poslouchám.
Sám sebe spícím. Střídavé poklony.
Zályky radosti a toky myšlenek.
Úlisné zlozvyky, „Výtvoři do plének“.
Mějme se rádi všichni kající.
Výsměchy. A další úsměv.
Bledá louka surrealie
S pěti péry. Spěch.
Kordiléry. Měch.
Vrbové proutí zvedla.
Láska.
Pěti úmluvami se kají.
Tají své urputnosti.
Zrzavý křen zasadiv.
Nade všechny, mé pochopení.
Reálie bytí. Flétno.
Můj osude. Lehkovážnosti.
Přelude. Upřímnosti.
Svítivá.
Hlásá
Střecho světa, ty dokonalá.
Vidím tvé verše nad sattvá.
Jak směšné je mé snažení
a tvůj hřbet se lísá.
Pravím ať vrátí mou
soudnost navrátí ke kamenům tvým.
Stojím a plýtvám leností.
Mou havraní láskou.
V kruh sám sebe stáčím
ladnými pohyby.
Starostí chyby utiší.
Tvé koloběhy.
13. dubna 2004
Dnešní zpěv
Dnešní zpěv jsem zapomněl,
jak včera.
Z kostelů zvony do záchodů,
nasmějeme.
Včera jsem zase zapomněl a dnes,
dnes už ne.
Jsem zamilovaný do jeřabin květů,
do hlubin světů přítomných.
Stojí na pastvinách, Dálino obrazy,
jeho jak naše stesky. Jeho odrazy,
bla,bla, bla…
Nejsem útokem jsem jen myšlenkou,
jen sympatií s touhou,
prýští, jak hvězdami, zpěvy i krása.
Přístup
Pochopit předpoklady dnešních dob,
je jednoduché, ostatně jako dřív.
Na kolotoči s pierotem a Gogolovým Idiotem
se rád točívám a dnešní úmysly zítřejších líbávám rád.
Pohádka o infantilitě až střízlivosti
Když jsem jednou byl na procházce a jen tak jsem si zpíval a koukal po křovích, ve kterých skákali úchylci na mladé slečny bez podvazků s krátkými podprsenkami, plýtval jsem papírem, abych to všechno zapsal. Pamatuji si už ale jen, že jsem si myslel, že to zažiji znovu. Bylo to příjemné, to uvědomění, bylo krásně klamavé a přítel, kterému jsem o tom vyprávěl mi řekl, že je to pro něj také příjemné. Intuice a metafyzika se páří, aby vzniklo to co se hned zapomene, tudíž jediným smyslem vesmíru je změna. Změna fyzikální, ale stálost zcela metafyzická. Och jak miluji přeúnavné pěvkyně v křovích, jejich mládí, které jsem radši zapomněl. Je to snad pro mne lepší tak? Jsem zamilován a mám rád krátké příběhy lásky, vázané na zlatou nit. Obtočila si mne však a i tak ji miluji, vždyť i velcí básníci rádi pěli,jen tak nesmyslně smyslům a ostatní jim podávali ruce. Je to tak dobře, je.
22. května 2004
Rozhodl jsem se tedy kouskovat. Ale jen naposled. Avizo nebude, az se k tomuhle nekdo vrati, uvidi... nesrovanlosti, nekompetentnosti, ale co by clovek neudelal... :-))
giltar: podporuji tě v tomto způsobu publikace :o) taky to tak občas dělám a je mi fuk že je někdo línej. je to jediný způsob jak spojité dílo publikovat spojitě
Sn_vojáček
12. 10. 2004
Musim to sem napsat. Kdyz je rozdelim... vsimete si... neni to ono. Nevim proc. Samotne jsou jine. :-?
blbost co říkáš.. jaký příště? Rozkouskuj to teď.. víc děl=víc čtenářů (teda aspoň tak, že ti, co si přečtou jedno a zalíbí se jim, půjdou i na další)=víc šancí dovědět se, co je dobrý, špatný, výborný atd.
je fakt, že takhle je v tom děsnej guláš a sbírku si můžeš, jak řekl jiní, udělat potom (a každej z toho pochopí, že to patří k sobě, neboj:))
jo jo jsem tu novy, mate to tu hezke. Polepsim se:-) Mozna jsem to ale udelal proto, ze jsem to tak napsal. Jako sbirku.
Nejvíc se mi líbí Bledá louka surrealie ... za ni *t - dal bych ti ji do klubu úletů a blbůstek - líbí se mi to hraní se slovy, ale je kolem ní hodně jiných, které se mi tolik nelíbí a které se do toho klubu nehodí.
Sbírku si tu můžeš vytvořit i z jednotlivých básniček :-)))