Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaučná báseň o tom, jak se chovat ke strážcům veřejného pořádku
10. 10. 2000
2
0
2728
Autor
Kvetina
Když jsme jednou uháněli
po brněnské dálnici,
zatkli nás tam čtyři smělí
zakuklení strážníci.
Provedli nám zkoušku dechu
prověření dokladů
proklepání auta plechů.
Měli špatnou náladu.
Že jsem se jim poškleboval
vysmíval se vesele,
strážník si své číslo schoval
a já skončil na cele.
S džbánem vody, kusem chleba,
zdrojem světla byl svit svic.
Přemýšlel jsem: k čemu třeba
je venku pár šibenic?
Za ranního kuropění
vyvedli mě do dvora.
Vytrhli mne z mého snění.
Pak přivedli doktora.
Ukázali šibenice.
Prý: „Líbí se některá?“
Neposmíval jsem se více.
Pak přivedli pátera.
„Vím, že chybil jsem a hřešil,
vina má je veliká.
Tak odvaž mě a už nešil.“
vyzýval jsem strážníka.
Vyznal jsem se ze všech činů
které mne kdy tížily.
Přiznal jsem veškerou vinu,
snažil se být rozmilý.
Když mi kolem krku vázal
pevnou smyčku smutný kat,
udiveně se otázal
co mu to chci vykládat.
„Jen se bojím, abych kvůli
tomu třeba nevisel.“
„Neboj se.“ a napjal šňůry.
„S tím to nemá souvisel.“
Jako možná budoucí fízl bych asi souhlasit neměl,ale je to tak a je to dobrý.Dávam ti tipa.Pokračuj v demolici naší policie
neměl by jsi jezdit vozem
nedá se pak píti rum
z příběhu jsem ovšem zhrozen
stalo-li se, světe čum
Abych již v zárodku zodpověděl otázky, zdali jsem se nemohl vyhnout patvaru „SOUVISEL“ a vyřešit poslední sloku jinak prohlašuji, že jsem výše zmíněný obrat použil záměrně, protože se mi zalíbil.
Tak. A máte to.