Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
O smutném osudu rolníka N´nic
V dávných časech slavné dynastie Snad, přebýval v malé osadě uprostřed Velké roviny rolník N´nic. Byl to muž obyčejný, podobný všem ostaním rolníkům v osadě i v celé Velké rovině. Všechen svůj volný čas trávil setím rýže, obděláváním rýžového pole, případně sklízením nevelké úrody.
Při své úmorné práci měl však mnoho času na přemýšlení. A tak myslel spoustu let. Hloubal nad svým osudem. Dumal nad smyslem života až nakonec vymyslel myšlenku. Zde je její přibližné znění: „Proč bych já rolník N´nic měl být jen takové nic jako všichni ostatní rolníci. Proč bych měl každý rok obdělávat rýžové pole, jen abych přežil. Proč bych měl zemřít, aniž kdo kdy vzpomene mé jméno.“
Tak tedy N´nic sbalil svých pět rýžových zrnek a vydal se do světa hledat věčnost v dějinách. Prošel mnoho exotických zemí, zažil hlad a bolest. Ptal se mudrců i prostých lidí, jak má docílit, aby jeho jméno nezmizolo v proudu času, jako jména miliónů ostaních. A dostalo se mu moudrých rad i kopanců do zad. N´nic však vytrval a zkoušel malovat, psát básně, vynalézat a mnoho dalších činností, ale stále zůstával jen průměrným rolníkem, bez talentu, co umí pouze obdělávat půdu. Touha v jeho srdci však byla nezměrná, a tak dál křižoval svět. Každým krokem mu ubývalo sil i naděje, stárnul a myšlenka, že by snad mohl vstoupit do dějin se zdála téměř nemožnou.
A tak jednoho dne tehdy již čtyřiasedmdesátiletý N´nic usedl na stráni pod rozložitý dub. Bylo rozkošné srpnové odpoledne. N´nic se tehdy naposledy rozhlédl po milovaném světě, poté zavřel oči a skonal aniž by dosáhl svého cíle.
Až o mnohá staletí později se jednomu člověku v daleké zemi zželelo rolníkova pohnutého osudu a učinil jej hlavním hrdinou v příběhu bez pointy.
Poučení pro třináctileté žabky, začínající manažery a pomalejší čtenáře:
Kdo hledá cestu ke štěstí v úspěchu nalíčených tváří z módních časopisů, ten svůj život nemůže naplnit. S největší pravděpodobností svého cíle nikdy nedosáhne, nikdy nebude mít deset aut a bůhvíkolik miliard jako Bill Gates ani tvář Johnnyho Deppa. Takový člověk skončí jako zamindrákovaný nešťastník.
A povede-li Vaše cesta náhodou k úspěchu, neznamená to štěstí. Takto lze dosáhnout jedině otupělé spokojenosti konzumenta, co není schopen dohlédnout dále než ke své vile s bazénem a nadupaným Porsche. Budete spokojení, nepoznáte štěstí. Neboť´ve změti nepotřebných výrobků a zdánlivě neomezené svobody ztratil člověk cestu sám k sobě, ke své přirozenosti i k vlastní planetě a jejím nedobrovolným osadníkům.
Tečka.
text
Písmák