Pláňata

No, je to taková "stařešinka" bez rytmu, ale k tomuhle času se snad docela hodí:-)...ještě chvíli váhačka, ale už to posílám...

Pláňata Můj starý vak i sešlé boty ví z cest nejraděj´ mám cesty poslední cesty stesků - klubka zamotaná do alejí a do potoků, kde na dně letní vzdechy tlejí. Ty poslední jsou podzimní, každá je klikatá já rád je mám, že podél rostou pláňata těla stromů jež z příkopů se kloní nabízejí letos, co neochutnal nikdo "loni". Někdy si říkám, že snad na mě čekají a utrhnu si ač chuť prý valnou nemají, kdo však tohle tvrdil jistě schválně lhal nebo nikdy plané "jabka" nechutnal. I vítr podzimní je lhář to kde kdo ví stromu každému lež jinou šavelí mě lhal, ale pravdu chladnou jako led kdybyś z cesty sešel, šel byś po ní naposled. Proto cesty poslední jsou pro mě cesty poznání až přinese mi chladný vítr letos pozvání - půjdu i kdyby mráz serval všechen jarní květ co neviděl jsem musím uvidět...

---