Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozchod

14. 10. 2004

1137

Autor

bobik37

Hodně jsi znamenal od první chvíle, kdy jsem Tě potkala na svojí cestě. Šli jsme kus spolu, hodně si dali, něco možná vzali. Vteřinu se naše duše milovaly. Však nastal čas se rozejít, každý sám svou cestou jít, nové věci okusit. Odcházíš, mně zůstávají pocity, vzpomínky jak drahé kamínky, které pečlivě sbírám a ukládám do pokladnice svého srdce a své duše. Není proč brečet. Možná jednou se sejdeme, do očí si pohlédneme. A když se setkáme, ruku si podáme- radost si zas dáme. Odcházíš- však můj duch zůstává s Tebou a Tvůj zase se mnou. Tak jako já-nepřestávej snít a hlavně- žít!