Dechový test

Nás mladé přestěhovali jednoho dne do sklepa. Brzy to v ctihodném lékařském pokoji vypadalo spíš jako na studentských kolejích. Kancelář ve sklepě má několik výhod: předně jste dál od primáře a pak je  odsud blíž k bufetu, na oběd a domů. Naše pracoviště tou dobou zakoupilo velmi drahý přístroj,  který měl odhalit bakterii žijící v žaludku z vydechovaného vzduchu. Bomba věc!  A to aniž  byste museli polknout endoskop, který si v ničem nezadá s hadicí na kropení zahrádky. Spousta lidí zajásala, protože jsou jedinci, které zjevně netěší, když doktor musí zasouvat  cokoliv  do kteréhokoliv z jejich tělesných otvorů.  Ta žaludeční breberka mě v té době hodně zajímala,  a když bylo potřeba udělat několik testů na dobrovolnících, vzpomněl si Docent na mě.  Dechový test, tak se ono vyšetření jmenuje, spočíval v tom, že dobrovolníci - kolegové a zaměstnanci, vypili džus se speciální tabletou, za půl hodiny foukli do zkumavek a   šli  si po své práci. Zkumavky jsem pak donesl do laboratoře v jiné budově, kde se analyzovaly na zmíněném superpřístroji. Celkem príma výzkum, díky kterému pak odjelo několik kolegů do USA na kongres, zatímco já jsem si dál užíval svůj sklep.

Tou dobou k nám byl poslán z jiné kliniky na stáž mladý kolega R. Těšil se, jak se uleje na hodinku od práce a půjde ke mně dělat "vědu" a pak se třeba vypaří směrem bufet a domů.  Přístroj nikdy neviděl, jen tušil, že se bude někam dýchat. Zde se konečně dostávám k jádru pudla. Krátce před příchodem R na dechový test u nás luxovala uklízečka koberce velkým průmyslovým vysavačem. Vysavač byl těžký a měl dlouhou hadici. Aby to ta dobrá žena pobrala, tak si odnesla jen část hadice, s tím že se staví za chvíli pro zbytek. Vzápětí přišel R  do místnosti a bez zaváhání zamířil k vysavači. "Hmm, pěknej macek, to ti povím", prohlížel si vysavač. "Slyšel jsem, že  stál několik melounů!" V tu chvíli mi došlo, že si nedělá legraci a myslí si, že toto je onen slavný přístroj. Několikrát tréninkově zhluboka vydechl do špinavé hubice vysavače. To už mi po tvářích tekly slzy od potlačovaného smíchu. "Vždyť to nemáš zapnutý v elektrice!", podíval se na mě vyčítavě a strčil koncovku do zásuvky.  V tu chvíli se uklizečka vrátila pro vysavač. Na obrázek, který se jí naskytl asi  nikdy nezapomene! Mne dusícího se smíchy a doktora R zhluboka vydechujícího do vysavače!  Pomalu k němu došla, vysavač vypnula z elektriky a k jeho velkému zděšení si přístroj odvezla. Teprve pak mu to došlo!  Historka se brzy rozkřikla po nemocnici, a když R něco nevěděl asi za týden  u vizity, tak na něj primář křičel: " K vizitě umíš úplný hovno! Co taky můžu čekat od debila, kterej ve sklepě dejchá do vysavače!"