Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Naše růžová budoucnost

21. 10. 2004

1489

Autor

Angel_of_helll

Menší úvaha na téma: Mám tě rád.. Napište mi prosím, co si o tom myslíte ;) díky moc

Asi každý v životě zažil úspěch i zklamání, radost i smutek. Jednou z těch radostí je slyšet anebo sám říkat: "Mám tě rád.."

Už když se narodíme, slyšíme ta krásná slova, kterými rodiče dětem mažou med kolem úst, aby neviděli pravdu. Aby si užívali svůj bezstarostný dětský život a důvěřovali těm, kteří je MAJÍ RÁDI.
A my to tak necháme..

Představme si nyní malou, tak osmiletou holčičku, která byla od malička vychovávána v lásce, důvěře k druhým a nikdy nepoznala tvrdou realitu doby. Hraje si venku na pískovišti, přistoupí k ní starší muž, dá jí čokoládu a řekne: "Mám tě rád.."
A my to tak necháme..

Takovéto děti dospívají a seznamují se s hořkostmi a těžkostmi života. Poznávají spoustu nových lidí a začínají si udržovat odstup.
Naše, nyní již sedmnáctiletá, dívka v rozpuku se seznamuje s chlapcem. Prožívají krásné chvíle, ale i starosti. Ve všem si pomáhají, dejme tomu do doby, než přijde její CHTĚNÉ poprvé. Opět slyší krásná slova, mezi nimi: "Mám tě rád.." Řekněme, že nevěří tomu, že jsou všichni chlapi stejní. Má svou první práci a poznává druhého, třetího, čtvrtého..
A my to tak necháme..

Čas plyne a nedávno malá holčička oslavila čtyřicáté narozeniny. S muži navždy skončila, je nezaměstnaná, v chudém bytě žije jen se svým mazlíčkem - jezevčíkem Tonym. V tomto stádiu se většinou nudí ve svém holobytě, protože se bojí lidí. Tony je její jedinou oporou, která ji drží v tomto zkaženém světě. Den co den se před jejíma očima odehrávají pouliční rvačky. Každý večer, než jde spát, špitne: "Tony, mám tě ráda.."

Šedesát let na krku. Veškeré úspory jsou pryč. Neteče teplá voda, v zimě se netopí. Nejsou peníze - není co jíst.. S krabičkou zápalek a rozštípanými dveřmi sedí babka u táboráku uprostřed pokoje a pomalu otáčí svého jezevčíka. Při vydatné večeři si libuje: "Mám tě ráda.."
A my to tak necháme..

Nakonec stejně umře hlady a ani pes neštěkne. Nikdo ji nezná, nikdo se o ní nezajímá. Svět se mění a my s ním - k horšímu a horšímu.. Malé děti se vraždí ve školách, všude samé násilí a lehké dívky.. Jo, lidi sou svině.. ;)
A my, to tak necháme..

Eilil

27. 10. 2004

Dát tip

ale ne.. lidi nejsou takové svině.. jen prostě kolikrát neví co se v druhých odehrává.. pročpak by malé holčičce nemohli říkat, že jí mají rádi.. když tomu tak skutenčně je.. lidi to potřebují slyšet.. (třeba s pohlazením, úsměvem.. prostě, když je to upřímné) tak jako potřebují jíst.. nebo spát.. pak jim v životě něco chybí.. (samo.. nic se nemá přehánět.. a obzvlášť ve výchově.. ale hledání středních cest je opravdu náročné.. a ani rodiče nejsou stroje na zaručeně správnou výchovu.. jsou to taky kolikrát hrozně moc bezradní lidé) tady by byla chyba spíš v tom, že tu malou holčičku dost neinformovali.. co se jí všechno může stát, když vyjde na ulici.. myslím, že takové děvčátko, kterému nikdo neřekne, že ho má rád.. se daleko spíš rozeběhne za někým, kdo mu ta slova nabídne.. a nevšimne si v jeho tváři.. gestech.. zda to myslí upřímě.. prostě jen jde za projevy lásky, které se jí běžně doma nedostává.. no a pak v dospělosti, když má děvče negativní skušenost s muži.. má pořát dost možností to nějak spracovat.. ať už za pomoci ohleduplného něžného chlapce.. nebo lékaže.. nebo si sama uvědomí v čem je prohlém a přestane svou špatnou a opravdu hodně bolestivou zkušenost vztahovat na zbytek mužského pokolení.. (a pravda, je to vážně hodně náročné.. a Ty ošklivé prožitky se vrací jak facky, při každém slovu, který je připomene) Ale text se mi celkově líbí.. má svou vlastní logiku.. takže proč ne.. :o))) tip

Eilil

27. 10. 2004

Dát tip

omlouvám se Ti za chybky.. a když to tak po sobě čtu.. jééé ta vypadá, jako by věděla všechno nejlíp.. ne to rozhodně nevím.. :o))) je to jen můj osobní názor.. a ten je zrovna tak pravdivý jako kterýkoli jiný.. :o)))

Notreal

24. 10. 2004

Dát tip

"Nakonec stejně umře hlady a ani pes neštěkne." být hladovým psem...kousl bych si do ní... to jen tak na okraj - jinak je to fajn úvaha...trošku ironický podaná nemyslím, že tak skončí každá ženská (chlap), ale je fakt, že ani mně se nelíbí výchova dětí ...ňuňu...ťuťu.... přesně tak to bylo i se mnou...a stejně se ze mě stalo zvíře *

Angel_of_helll

22. 10. 2004

Dát tip

Bylo to psaný trochu ironicky, ono taky co splodit za text na tohle téma, aby to pobavilo, že ? ;-) 2 Garth: vzhledem k tomu, že byla v mládí ku*va tak si naspořila.. a dost ;)) btw skus tejden nejist a pak si opec jezevcika (aneb díky za každý sousto) ;)))

Katariina

21. 10. 2004

Dát tip

Cítím v tom zahořklost. Podal jsi to příliš zjednodušeně, jako bys ta slova znal jen teoreticky.

Andulka

21. 10. 2004

Dát tip

taky v tom citim zahorkost...a navic od polovicky velmi nepravdepodobne....Podle mym zkusennosti.....lidi, co to meli tezky v dectvi, v puberte .......jsou v dospelosti velmi uspesni a nikdy by si to do nich nerekl.....anebo .....coz je taky caste jsou v nejake zavislosti (vetsinou to byl alkohol, drogy). Cely zivot se nemuzeme vymlouvat, co se stalo v detstvi.......kurna...kdo rekl, ze zivot je prochazka ruzovou zahradou....:-)

Garth

21. 10. 2004

Dát tip

Pobavil mě jezevčík, i když o vydatné večeři by se asi mluvit nedalo. :) A úplně jsem nepochopil, jaké úspory jsou v šedesáti pryč, když ve čtyřiceti byla nezaměstnaná a žila v holobytě. Potřeba lásky je zrádná, člověk je ochotný hodně ustoupit, aby slyšel "mám tě rád." A potřebuje to slyšet pravidelně. Myslím, že původcem je strach ze samoty, možná strach z nenávisti ostatních, strach ze zavržení. Je to droga. Něco ve světě se mění k horšímu, něco k lepšímu. Záleží na Tvém žebříčku hodnot.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Naše růžová budoucnost

Autor

Sdílení