Gin

 

Přemýšlím,

jestli jsem neotevřel láhev s Džinem.

Miluji pořád tak silně a zbytečně...

Necítím nic než prázdnotu a zklamání.

Nevěděl jsem, že to přijde.

Otevřel jsem tu láhev bez ptaní.

Otevřel jsem ji s pohodou a klidem,

měl jsem tušit, že patří to k lidem.

Ať je to vlastně jakkoli

Tohle mi asi nesmí stačit

a nemít ani naději

to mělo by člověka na duši tlačit.

Ať nalhávám si cokoli,

tohle je propast a já nad ní visím.

Je to snad tím, že kdokoli

může mě srazit jako kdysi ?

Nechci se těžce roznemoct

a těžit sílu jen z mrtvé lásky.

Nechci však ani ztratit most,

pást na své duši konipásky.

Neradno dávat mi do ruky zbraň,

obrátím ji vždy proti sobě.

Vášeň moje je litá saň

nedá mi pokoj dřív než v hrobě.

Nemůžu věřit, že tohle je dar.

Nemůžu nechat si rozum svůj vzít.

Život se neskládá z linek a čar

obloukem k cíli často chci jít.

Nemůžu cítit, že temné je tam

a dobré zde, kde čekají víly.

Bludičky vedou mě okolo skal,

těžko já kolem nich projdu až k cíli.

---