Prší perly

Prší perly, prší stesk,

v zrcadle třpytí se smutku lesk.

Prší a prší, třpytí se, třpytí,

kéž bych je navlékal na pevné niti.

Kéž by se radost dnes změnila v kouzlo,

které by očima do mysli vklouzlo...

Nechalo za sebou chladivou vůni,

abych už netonul ve stesku tůni.

Kéž by ty perly se vrátili v moře

a s nimi odplulo i moje hoře.

A s nimi kéž by se do moře skryla

i moje láska, jak malá mořská víla.