tak tuhle jsem měla uloženou k přečtení a právě jo dočetla... včetně diskuze a názorů... nejvíc asi souhlasím s Garthem

Děkuji

naivně pěkné :o)t.

Díky, potěší, že si nevšímám sám :)

Libi se mi to, forma je prosta, stejne jako postava, kterou to popisuje. To mi prijde velice vhodne. Navic mi pripada, ze je to psano s opravdovou pokorou a uctou. + ocenuji, ze si takovych veci vsimas, tech co ignoruji vse co presahuje hranice jejich maleho sveta je az prilis.*

pěkný téma i zpracování. tip

Já bych řekl, že ten rým je zde v pořádku až na poslední řádek, tam by mohlo být - kráčí si cestičkou a už by to nerušilo. V obsahu se objevuje hezký postřeh v první sloce, ale i výrazná laskavost. Jsem rád, že píšeš o takových věcech, byť má sleeping_beauty pravdu, že je to velmi odpovědná záležitost, ale tvůj přístup k tomu je dobře míněný. tip

Děkuju, budu k takovým tématů od teď přistupovat zodpovědněji, abych nekazil myšlenku zpracováním.

Mě se líbí..pěkně plyne..a je čitelná...i když příběh sám o sobě mě děsí..

Agnežka: Dík. Ale snad to s tou poezií zase tak špatné není. Rozdíl bude spíš v tom, že část nás vyznává starou školu a část moderní, takže samozřejmě ne na každého zapůsobí stejná báseň stejně, což je v pořádku.

myslím, že kdyby byla nerýmovaná, tak jí to to slušelo lépe... ale celkově se líbí, líbí se mi soucit apod... fajn věc měj se m.

hezká, tip

Dík. Odvážnou v jakém smyslu?

taky tipuju.....

v jednoduchosti je síla, pěkný

Přesně tak - na některý věci by se sahat nemělo - zvlášť na tak vážný.. Ale příde mi to strašně milý - když s nějakou cizí pani chováš takovejhle upřímnej "soucit" a nevypadá, že je ti to lhostejný... avi

Tak to je zajímavej názor. Ale nezlob se na mě, považoval bych za pokrytecké na některé věci nešahat. A tuhle básničku jsem mínil jako takovej malej pomníček pro tu paní. Myslím, že to je natolik smutnej lidskej osud, že si zaslouží, aby o něm hodně lidí vědělo, protože pak si teprve můžou uvědomit, že svět je mnohem složitější než jej denně sledujeme v televizních novinách. Že kolem nás existují lidské osudy, které nikdo nevidí, protože jsou za plotem. Ale tahle báseň je paradoxně i o tom, že člověk může rozdávat radost, aniž o tom sám ví, aniž je jeho vlastní úděl šťastný. Ptáček je v kleci a zpívá a rozdává radost. Ale je sám nešťastný? Uvědomuje si, že je v kleci? Možná se za touhle mou poměrně epickou věcí skrývá víc než jsem sám myslel. Dík

myslím že je to napsáno citlivě....

Technicka nedokonalost me samotneho mrzí, ta paní by si jiste zasloužila profesionalnejsi zpracovani, ale myslel jsem to upřímě. A taky to byla teprve 3.tí moje opravdová básnička. Jinak co se týče použití významu "slov" v téhle básničce, myslím, že celá ta báseň je o slovech... Ta paní říká něco jiného, než si všichni myslí, že by říkat měla. Není to přetvářka, je to nevědomost vlastní strasti. Nebo možná její ignorování. V každém případě pro nás šťastnější možná symbol nepoddávání se smutku...

Rozebíráte uměleckou hodnutu básně jako takové nebo namísto toho hodnotíte jeden příběh, jichž jsou stovky...bohužel?

sleeping_beauty: Tak to jsem opravdu neměl v úmyslu. Snažil jsem se o popis objektivne subjektivni. Na zaklade dojmu, ktery ve mne letme setkani a vypraveni lidi, kteri ji znali, zanechalo.

já osobně nic nerozebírám....:))

Tady nejde o to, jesti to považuješ za pokrytecký - nechat to - být nebo ne.... jde o to jaký je to vůči tý pani. Člověk musí sám intuitivně vycítit, kam až sahá jeho hranice..

Induan : Vcelkou souhlasím. Přijde mi až moc hezká, na to o čem je, ale právě z toho konstrastu (s prologem) mě zamrazilo. I použité zdrobněliny ve mně vyvolávají pocit, že něco není v pořádku.

Umělecká hodnota mojí básničky je jistě sporná, ale ten příběh samotnej je pro mě natolik vážnej, že jej nedokážu nezpracovat vůbec. Každopádně bych bral v tomhle případě jakoukoliv revizi za nevhodnou. Napsal jsem to pod dojmem okamžiku a je to jedna z mých nejméně opravovaných.

Takže je to výraz neúcty k ní? Tak to by mě v tomhle případě mrzelo, pokud by to tak vyznělo.

mně nepřipadne nic ani nevhodnýho, ani nepřípadnýho...rozumím..

Jinak si zkuste pro kontrast precist moji basnicku Pochoden 2003 venovanou Zdeňku Adamci - tomu klukovi, co se upalil predloni na Vaclavaku, tam mě možná budete považovat za absolutního cynyka, ale byla minena taktez jako jakési memento.

Induan : Já to nepovažuji za výraz neúcty. Líbí se mi to. Hladí to a jde z toho zároveň určitá hrůza. I když já cítím spíš tu hrůzu.

Ale to vůbec ne, myslela jsem tim, že když už se rozhodneš psát na takový téma, je třeba vědět kam až zajít...nepřestřelit...a tim si tady právě nejsem moc jistá...

život se skládá z mnoha smutnejch věcí, to nevíš možná ještě Yasmínko...a musíme je akceptovat

Yasmina: Tak dobře, je to možné. Možná bych ji dnes napsal jinak. Ale napsal jsem ji tenkrat takhle a ať už to bylo cimkoliv, urcite jsem to myslel tak, jak to asi chápete. Cynizmus v tom opravdu nebyl. Jinak Ty zdrobněliny, jak ste tu o nich lidi psali tam podle mě opravdu patří. Té paní opravdu říkali Fanynka. A byla to opravdu drobná, nenápadná, 70-80 ti letá stařenka.

éé myslel jsem to jinak třeba "V barevném župánku, s holou hlavičkou, na věky ve spánku kráčí cestičkou." je takový jako hezký, ale vyvolává to otázky a takový zvláštní pocit. Umocněno je to tím prologem. A to je dobře.

dadik: v tom to nejni .. Induan: ...ještě k těm zdrobnělinám - to je na tom právě to citový, to jakoby soukromý, to milý a jinak..měj se pěkně:-)

Garth: re: ...I použité zdrobněliny ve mně vyvolávají pocit, že něco není v pořádku. Ano, tak to bylo míněno. Něco přece opravdu není v pořádku. Když nad tím tak přemýšlím, celá ta básnička má odrážet ten kontrast mezi smutkem a radostí. Vlastně mě teď napadla tak strašlivá básnička a myšlenka, že ji sem nemůžu napsat, ale spousta věcí o životě mi právě díky vám lidi došla a taky se spousta mých nočních můr probudila.

Yasmina: Dík, Ty taky.

induan : Tak. :) Přesně, ten kontrast. Jak ta básnička sladce pohladí a už nikoho nenechá, aby té stařence ublížil. Ale sama v sobě nese tu hrůzu.

Děkuju vám všem, musím jít spát, protože moje žena brečí. Každopádně jste mě potěšili, tím, že vás osud té paní nenechal lhostejnými, protože pak vím, co mi vedlo ruku, abych ji popsal pravě takhle. Dobrou noc a hodně veselejších básniček vám všem.

Už jenom z toho, jakou to vyvolalo diskuzi, je jasné, že to udělalo dojem. U těch omezenějších teda spíš problém.. Někdy je forma míň důležitá než obsah-anebo vždycky? Trvám na tom, že se dnešní poezie dostala do kouta(spíš ji tam někdo zatlačil) a má problém se z toho dostat. Můj profesor v ateliéru tvrdí: "Když se jednou dostaneš tak daleko, že už nebudeš vědět kudy kam, nebo tam budeš dlouho, vrať se na začátek a zkus jít jiným směrem." A má náramnou pravdu. Dnešní tvorba, hlavně tady na písmáku, je pro normální lidi nesrozumitelná. Jeden verš čtou hodiny, aby pochopili, co údajný Umělec (samozvaný s velkým blikajícím U) chtěl říct a v závěru uznali, že se jich to netýká. Že je to prakticky blábol, co se hezky čte. i když ho nikdo nechápe! Teď, když vám někdo dá básničku, která něco řekne, udělá na vás dojem, vyvolá ten pocit soucitu a upřímnosti, se ji snažíte kritizovat. Zbytečně. Hlasuju pro vrátit se zpátky. Promiň Induane, že jsem zneužila tvoje dílko k malichernosti. Je to takové, jaké jsi to chtěl. TIP

dílko je působivé, líbí se mi, možná jsem neměla číst tu diskuzi pod ním, která pocity trocha rozmělňuje myslím si, že je z toho upřímnost cítit, na nic si nehraješ, nehledám záměrně hranice, o čem už by se psát nemělo, takže místy mi připadala předchozí slova trochu bezpředmětná nevím Trochu inklinuju k tomu, souhlasit s Agnežkou. Nemyslím, že je to tak vždycky. Ale děje se to často... *