Hrady

Stavíme paláce z malinkých lží,

v nich tichá láska může dál žít.

A když nás přijde potrápit svědomí,

zavřem jen oči a budem snít.

Žijeme v hradech ze střípků lásky,

aby ty střípky nám nemohli vzít.

Nebudem hledat lži na otázky,

nechceme na pospas dávat svůj cit.

Oknům se radši vyhnem v těch hradech,

abychom s žalem svým uvnitř se nezavřeli,

tam za okny mívá svět plačtivý nádech,

venku dnes leží i rozum náš celý.

Ze slůvek stavíme obranné valy,

abychom chránili, co zbylo v nás,

co včera hřálo i co dnes pálí.

Všechno, co zastavil běžící čas.