2 písně o Vladovi

Tam na Závadce, kde větry fičí,

a kde je bělostný stavení,

žije ten, co mi jen srdce ničí,

koho já ráda mám k zbláznění.

 

Vím, že lásku jak trám Ditě slíbil,

a pak se ucházel o mne jen,

ale mně se tenhle kluk hrozně líbil,

srdce mé bušilo pro něj jen.

 

Často k nám jezdíval s kytkou květů

nejhorší z šoférů v okolí,

na mne hned, že mu jen hlavu pletu,

že se mých výhružek nebojí.

 

Pak se ptal, jak se mám, jak se daří,

kdy že prý mu to svý srdce dám,

na to já odpovím, že čas maří,

srdce blíž Spišské Nové Vsi mám.

 

 

 

Nečekej, dívko, na Vlada,

už je to tolik let,

když poprvés ho spatřila

a on vzal ti celý svět.

 

Nečekej, dívko na něho,

nic nevrátí se zpět,

v úmyslech srdce svojeho

on zmatený je teď.

---