***

Pojď dítě blíž a neboj se
to co teď uvidíš je to,
čemu můžeš věřit ze všeho nejvice.
Tak neboj a pojď blíž,
to co teď uvidíš
nejsou maminčiny obnošené střevíce
je to stvoření,
je to zvíře,
je to důvěra,láska a svéhlavost,
spojena v jedné víře.

Neboj se a pojď blíž
nebo se bojiš ze si tak ublížíš?

Neboj se blázínku je spolehlivý,
spolehlivější než hlas tvé mámy.
Hlas tvé mámy,hlas tak důvěrně známý.
Tak pojď už konečně blíž.
(nebo ho rozčílíš tím,
že mu nevěřís)

Ne tak rychle dítě,
vyleká se,poplaší se!
Je mladý a lekavý
v ranném věku bude trochu těkavý.(=o))
Až však dospěje,
stane se z něj tvá naděje.

Ano pomalu a s rozvahou,
vidíš jeho oči?i v tak ranném věku žhnou.
Žhnou zkrocenou divokostí,slabou silou,
svéhlavou důstojnosti,mladým ale rozvážným rozumem
a co je hlavní , jeho důvěrou.

Důvěrou v sebe , důvěrou v jezdce.
V jezdce, ktery vede jeho povahu,
v sebe, že zvládne sebevětši námahu.

Pojď blíž a to co zříš,
ti uloží na bedra velký kříž.
Kříž odpovědnosti a starostí.

Odměnou ti však bude láska a důvěra koně.

---