tiket..

Kdesi v srdci, hluboko pod hrudí, neklidný závodník, splašeně závodí. Do cíle dorazí, vždy jako poslední Nikdy si nedává, přestávku polední. Co život přinese, kdo může tušit. Kdo dveře otevře, když budeme bušit? Je brána zavřená, na věky věků? A proč se karkulka, tak bojí vlků? Člověk se narodí, na haldě briket, zástupce ze Sazky mu daruje tiket. Tiket jež všechen čas výhru svou skrývá, Do srdce každému, vypálen bývá. Naděje nepřijde, dalšího rána Však jednou přiletí, ta černá vrána. Na cestě poslední, která nás probudí, nejvyšší soudce roztočí osudí.

---