Luku žal

LUKU ŽAL

Občas mě můžete spatřiti létat.
Když Amor-můj pán,drží mě v dlani,
či míří na človíčka, co chtěl zametat.
A teď se již své slečně netečně klaní.

Jsem Anděla lásky věrný to slouha.
Zahalen závojem stříbřité noci.
Jsem Luk!A můj šíp vystřelen-OUHA!
Proletěl Paridem-nesprávný to cíl!

To tětivu mou pohladil málo
Amor-můj pán,Andílek lásky.
Přihlížejícímu snad by se zdálo,
že lehce přidělal dějinám vrásky!

Ale já vím! To Afrodíté
vyhrála v prvotní soutěži Miss.
Jsou z toho ženy a děti pobité.
Do světa vytéká válečný hnis!

Však mnou teď otřásá osobní problém:
v mé moci city jsou jen malou chvíli.
To není vzpoura,myslím to v dobrém.
Jen touha šíp zdržet v mé mysli sílí.

Láska se přiblíží na dosah ruky.
Hned letí do světa,proč nezůstane?
K tomu jsem dozvěděl: příští rok luky
střídají kuše nablýskané...