Alko?

Sám nevím, proč mně  to štve. Je mnoho horších věcí. Budete mne kamenovat, ale přesto se do toho pustím. V obchodě za pokladnami jsem si koupil časopis. Prý přispěju na nemocné děti. Fajn. Uvnitř Aneta (věk 17 let) a připíjí si na své vítězství.  Sektem. Dejme tomu. Vzpomínáte na začátek Superstar? Patnácti- a šestnáctiletí kluci jdou  před vystoupením na panáka, aby neměli trému. To vše za asistence kamer. Naprosto bez problémů.  Pak se dozvídáme z bulváru, jak někde v baru nějaký VIP teenager zakalil. Jsem snad nepřející? Nebo jim závidím? Já fakt nevím. Možná bych měl zajít k nějakému psychoanalytikovi, aby mi to vysvětlil. Přitom můj vztah k alkoholu je veskrze kladný. Přednáším o víně. A rád!  Dobré víno je nejlepší kámoš! V peněžence nosím kartičku se slevou na nákup pro věrné zákazníky..  To už musíte něco vypít, abyste ji dostali. Jen si nedovedu něco takového představit třeba v Americe.  Záběr opilého šestnáctiletého (byť VIP) by přivedl podnik ke krachu. Jo, zas ta Amerika.  Tam by nejraději zavírali holky i za opalování nahoře bez. Jasně!  Jsou netolerantní, prudérní a kdoví co ještě.  Ale přesto… A navíc už slyším vaše argumenty. „To seš vážně tak naivní, že si myslíš, že nikdo v tomhle věku nechlastá?“ „Nejsem!“  „A nefetuje?“ „Nejsem!“ Dobře,  sám jsem taky nečekal s první kocovinou na plnoletost. To asi každý. Spíš mne udivuje ta tolerance společnosti. Nikoho ještě nenapadlo, že by  mohlo být špatné obdivovat opilé teenagery v televizi a v novinách! Připadám si dost trapně. Jsem asi jedinej.

         Každý by si asi měl nabít hubu sám. Jednou určitě. To je jasná věc. Ale.. soused zabil v opilosti tři lidi. Autem. Doma na něj už několik let čeká žena a dvě děti. Rodiče těch dětí, které smetl z chodníku se už nedočkají. Pak jsem taky resuscitoval na ulici. Borec rozvážel spolužáky po třídním srazu. Měl deset piv, půjčenýho bavoráka a na zadním sedadle nejhezčí holku ze třídy.  Náraz do sloupu jí skoro utrhl hlavu.  Přesto se mi jí povedlo zresuscitovat. Žila ještě dva dny. Byla moc krásná. Byla…. Celou půl hodinu co jsem tý holce dával umělý dýchání jsem cítil její parfém. Měl jsem ho pak s její krví na svém obličeji a na všem co jsem měl na sobě. Ještě dnes, kdybych ho ucítil, by se mi vybavil její obličej. Pak za mnou přijela její maminka, abych svědčil u soudu  Seděla u mne v kuchyni s  kabelkou na klíně a něco mi povídala. Nevím co. Cítil jsem jen ten parfém. Stejný parfém. Zřejmě si tenkrát půjčila maminčinu voňavku, aby udělala dojem na největšího frajera ze školy.  Víš, máma vždycky tak pěkně voněla…  To se už nikdo nedozví. Nikdy.

Musí si každý nabít hubu tak strašně?

Napište mi:  

Když chlastaj a fetujou všichni teenageři odjakživa, proč to neukazovat v televizi? Takový je obraz světa. S tím nic nenaděláš. Televize, noviny nebo  bulvár obraz reality jen zachytí a pošle ho dál. Něco měnit a tvářit se, že to tak není je pokrytectví.  Nebo je to  jinak? Jak?

To bílý co se mi chladí dole už bude asi akorát.  Jdu si dát dvě tři deci, abych rozehnal vzpomínky.