snůšky drobečků

Dnes tedy prvním dnem se stalo to, že ty první malé snůšky liliovitých a studených drobečků začaly tanečně vířit a byly tak vášnivé, že moje malinká stvoření téměř zastudenila, tím svým antiohněm… avšak ta moje stvoření se nakonec ukázala silnými a nepodlehly, ale potom přehořce plakaly a plakaly a… nu věru to byla zajímavá podívaná, protože jakmile drobečci se začaly dotýkati země obstoupila je plačící stvoření a svými slzičkami je rozpouštěla, takže vlastně to byly drobečci, kdo měly ten největší problém s nastálou situací…

ale nakonec se všichni usnesli na tom, že stvoření půjdou pěkňounce dotepla a nebudou obtěžovati a navíc také zabíjet a zcela zbytečně ronit jiné drobečky než ty, kteří mají přijít, a… také tam byly zvonivé víly, které tam běhaly se zvonečky, které růžově a trochu modře a taky černě kterékovaly a mouřivovaly, protože se to od nich prý očekávalo.

jo a nesmím zapomenout na barevné lízazazazátko, které lepilo šatičky vil a ony si proto převelice ztěžovaly, avšakvšak lízátko se převelice proto smutnilo a nemohlo sebou hnout.a víly hrozivě křičely. Vyřešily to drobečci. Řekly lízazátku, ať není smutné a ono konečně smutné vskutku nebylo a smělo se odlepit a poté se radovat s drobečky a pak jít pozdravit už neplačící teplounká stvoření, které tam se jít radovat nemohly.