Řekli...

Řekli mi,

že rány se zahojily

A já nemám se ptát

Už na víc

Teď  v tuhle chvíli

budem se smát

A je jedno,

že je mi na nic

Já pořád cítím

ten sníh za košilí

Co pomalu stéká k dírám,

které jsme ještě nezašili

A já vím,

že tu jsou

Nesnáším,

když s noblesou

předstíráte,

že zmizely

Nevidět a neslyšet

nelze-li

Jinak

A zahladit stopy,

které jsme spolu vyšlapali

Držíce se za ruce

Už nejsem si jistá,

zda-li

se vám jako mně

Ty stopy vypálily do srdce

Řekli mi,

že rány se zahojily

Tak proč je cítím

V každém doteku

tvých ztrhaných dlaní

V každém pohledu

tvých smutných očí

V každé slze,

když ústa smočí

V každém slově

vyřčeném ze soucitu

V každém projevu,

co podobá se citu

Znovu si je přečtu

z mokrých polštářů

Už do vás vidím

Do lhářů

Řekli mi,

že rány se zahojily

Ale jsou jen příliš hluboké

na to,aby překážely

A tak dál můžem se smát,

byť kosti jsme si zpřeráželi