Rozdělení

Hleděla
žhavá do běla
přes řeku a kapky zvonily
a prskaly při dopadání
na žhavou hruď i lehce za ni

Stála a vzlykala
a slzy nekanuly
oděna do gala
a životy – dvě nuly
svištěly kolem

Mhouřila zrak
čekajíc na zázrak
přes hladinu posetou
tisíci puchýřů
ze štětců francouzských
štětek a malířů

Křičela
do hromů docela
docela hlasitě
až pak na oubytě
zašel její hlas
jak krůpěje hasily
citové přesily

Trpěla životem
potem
zbrocená
žena, ach žena
a dýchala
dechem deště
a vzpomínala

„Ještě, ještě!“

Po dešti
pro štěstí
ztracená v rákosí
vychází ohně stuha
a ona poprvé druhá
dál hledí za řeku
bez slzí bez vzteku

Šeptala
tála
a po zalití
všude kolem bílé kvítí
tak tála
a stála
jak skála u řeky
bez hnutí

bezděky…