Nedotknutelná kráska

První láska po ...ti letech

I Tvá touha po životě je tak dychtivá Tvá ruka mazlivá, až mě to vyvádí z míry. Proč jsi tak jiný? Proč jsem tak jiná? Společná chvíle na nás dýchá a vybavují se mi znova všechna Tvá slova, co jsi mi řekl včera na srazu. Byl burčákový staré lásky prý nerezaví...? II Já tenkrát tolik chtěla, abys mě chtěl. Prý jsi to tenkrát nevěděl, až včera přišla tahle chvíle, když jsi mi řekl:"Chci Tě" a znělo to tak naléhavě, byls´ jako motýl, který právě zachytil křídlem o stéblo v trávě a věřil, že se se mnou vznese i po letech však netušil, že tíhu času neunese. III Byls´ první, lásko, kdo přiblížil se ke mně tělem žít spolu teď však nedovedem. Ptám se Tě na svědomí tak řekni mi, co ještě bolí a co se Tě už nedotýká láska bez zkušeností krátká bývá... Že bys chtěl pro jednou... já chtěla pro tisíckrát slyšet, jak zpíváš pro mě každou písní svá poselství malá (Bože, jak moc jsem si to přála) poslouchat, co máš rád a naznačovat, co mám ráda vnímat, jak ruce Tvé mě vedou, usínat s Tebou a vítat nová rána. Ta cesta nebyla nám dána naštěstí - je tu přítel čas dnes nelituje ani jeden z nás IV Obloha potemněla já doufala, že jsem už zapomněla!!! Je pozdě. Do hloubky znova prožitá rána je odkrytá. Okamžik letní noci a v ní se vznáší cosi - Tvá vyslovená poslední věta o lásce k jiné do ticha zazněla a ta moje se o ni rozbila. Už nemám nic. Jsem sama. Životu půjdu vstříc v šatech a přesto nahá. Jen smutku závoj uslyší ještě Tvé "Ahoj" V Dnes díky Tobě vím, že bolest neodolá času a s tímto vědomím našla jsem sama v sobě spásu. Láska s Tvou podobou mě naučila lásku přát, přijímat zpět a nesobecky prožívat. Ve vzpomínkách má první láska zůstala nedotknutelná kráska.

---