pohádka

„Děti, jestlipak víte, co se povídá o zámku, který stojí na kopci za vesnicí?“ Zeptala se nás jednoho prázdninového dne babička. Nevěděli jsme a ona nám začala vyprávět.

„Na zámku žila krásná princezna Kačenka, měla moc ráda zvířátka a hlavně pejsky. Její tatínek král to věděl a, protože byl král, pořídil Kačence tři krásné velké psy. Měli jí hlídat na jejích procházkách po okolí. Jednou se šla Kačenka podívat do vesnice pod zámkem, aby zjistila, jak se tam lidem žije, jestli jsou šťastní a jestli jim nic nechybí. Kačenka se zastavila v kovárně. Byl horký letní den a ona měla strach, aby její pejsci neměli žízeň. Otevřel jí mládenec, asi tak stejně starý jako ona. Vytáhl vědro ze studně a pozval ji do světnice, aby se taky napila. Dlouho si povídali a stalo se, že se do sebe zakoukali! Každou volnou chvilku trávili spolu, jenže Kačenka byla princezna a Petr jenom kovář.

 Zanedlouho přišel čas, kdy si Kačenka měla vybrat nějakého urozeného ženicha. Prosila tatínka krále, aby ji do toho nenutil, ale on nechtěl, aby byla s kovářem. Kačenka měla jen pár možností, jak se svatbě vyhnout. Rozhodla se, že dá všem princům úkol. Vymyslela takový, co mohl, podle ní, splnit jenom její Petr. Tím úkolem bylo získat si náklonnost jejích tří psů. Nebylo to tak lehké, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože Kačenčini pejsci neměli rádi nikoho, kromě lidí, které měla ráda ona. Žádnému princi ani žádnému rytíři se nepodařilo ke psům ani přiblížit, natož se s nimi kamarádit.

Jednou ale přišel zvláštní člověk, měl na sobě dlouhý černý plášť a nebylo mu vidět do tváře. Psy byli ještě zuřivější než jindy, ale ten člověk se nepohnul z místa. Najednou mávnul rukou a ze tří psů se stal jeden se třemi hlavami! Něco tak děsivého ještě nikdo z přítomných nikdy neviděl. Všichni začali křičet a utíkat pryč. Zůstal tu jen král, Kačenka se psem, záhadný člověk v černém plášti a ještě někdo další. Ti tři ho nemohli vidět, protože byl schovaný za brněním. Byl to Petr. Vždycky se chodil dívat na námluvy. Teď tu byl, aby Kačenku ochránil. Využil toho, že ho ještě nikdo nezpozoroval a z brnění sundal helmu, štít a meč. Cizinec skřípavým hlasem řekl, že si chce Kačenku odvést jako svou nevěstu. Král zbledl, Kačenka vykřikla a Petr se odhodlal k útoku. Přiběhl k cizincovi zleva a chtěl mu probodnout srdce, ale ještě než se k němu dostal dost blízko, cizinec se na něj podíval, mávnul rukou a meč, který Petr pevně svíral v napnuté paži mu vyklouzl a usekl mu hlavu. Meč i hlava zůstali viset ve vzduchu. Cizinec máchl oběma rukama najednou. Levou vyhodil Petrovu hlavu z okna a pravou poslal meč proti trojhlavému psu, meč mu probodl srdce. Když to Kačenka všechno viděla, žalem jí puklo srdce a ona zemřela. O několik let později zemřel i její tatínek král, který se pro ni utrápil.

Od té doby na zámku straší. Bezhlavý rytíř Petr chodí chodbami a, protože nic nevidí, shazuje štítem věci z polic a vráží do lidí. Nikomu už se nechtělo na zámku bydlet. Proto není moc lidí, kteří vědí ještě o jednom strašidle. Princezna Kačenka chodí se svým trojhlavým psem zámeckou zahradou a hledá Petrovu ztracenou hlavu, aby mohli všichni tři konečně odejít a aby jejich duše v klidu spočinuly.“