ZKLAMÁNÍ

NIKDY neříkej nikdy....... Pravě teď jsem zamilovaný až po uši a je to krása.

Jak cítí se človek,který upadá? Jako růže,co pomalu uvadá. Ztrácí se naděje,ztrácí se víra, mysl ti chabne,pomalu zmírá. Zkusit to znova,to nemá cenu, na světě nepoznám podobnou ženu. Je sice krásná,však bodá jak meč, pros si mě klidně a třeba si breč. Říká si v duchu,odchází pryč. do ruky tiskne mi od pekla klíč. Tahleta síla mě pomalu níčí, duše se svíjí hlasitě křičí. Pročpak jsou oni lepší než já, v hlavě mi pluje myšlenka jedniná, Pluje a řeže mi provázky osudu, ulevím bolestem,až tady nebudu. Odejdu pryč,daleko od lidí, kde bolest a zármutek přes štěstí nevidí.

---